Jak deficit celkově hodnotit Vládní hospodaření za celý loňský rok skončilo deficitem 271 miliard korun.  Vezmeme-li v úvahu rychlý růst mezd a zejména cen v posledních letech, schodek ve skutečnosti není tak velký, jak se může zdát. Pro korektní hodnocení vládního hospodaření je nejlepší se dívat na tzv. strukturální deficit, tedy číslo očištěné od vlivu vývoje ekonomiky a od mimořádných ...

Po loňském růstu HDP zhruba o jedno procento předpokládáme v letošním roce pokračující oživení tempem okolo 2 %. Hlavní růstový motor zůstane beze změny – spotřeba domácností tažená růstem reálných příjmů (+3,3 %) a stále nízkou mírou nezaměstnanosti (3,2 %). Naopak slabá zahraniční poptávka se minimálně v první polovině roku negativně podepíše na výkonu tuzemského průmyslu. Rizika našeho výhle...

Opět se ukázalo, že podzimní zlepšení bylo jen krátkým záchvěvem, který nemělo oporu v nových zakázkách, a proto nemohlo mít ani dlouhého trvání. Příběh se proto nemění a firmy v našem největším odvětví zůstávají i nadále pod tlakem slabé poptávky. Chybí objednávky především ze zahraničí, které se potýká s vlastním problémem slabé poptávky i slábnoucí konkurenceschopnosti na mezi...

Zmatení generuje především nová kvartální prognóza Fedu, která vidí jádrovou inflaci v roce 2025 na úrovni 2,5 % a v roce 2026 stále ještě na 2,2 %. To je nejenom výše, než kde viděli budoucí inflaci centrální bankéři v září, ale především je to stále nad dvouprocentním cílem Fedu. K tomu je nutno dodat, že aktuálně se meziroční jádrová inflace (PCE) pohybuje na úrovni 2,7 %. Tedy relativně ned...

Zisky koruny odrážejí zejména příznivý vývoj úrokového diferenciálu. Zatímco sazby na tuzemském peněžním trhu vykazují známky stabilizace, kratší konec eurové křivky zaznamenal viditelnější pokles. Výsledkem je rozšíření spreadu mezi dvanáctiměsíčním PRIBORem a EURIBORem zhruba o 45 bazických bodů od poloviny září. Jinak řečeno, koruna je nyní z pohledu investorů atraktivnější, neboť nabízí rel...

Od loňského prosince už snížila svoji hlavní úrokovou sazbu ze sedmi procent na čtyři a nyní se rozhodla dát si přestávku.  Finanční trhy tím ČNB nijak nezaskočila, protože tento svůj záměr dávala už několik týdnů jasně najevo. Ponecháním sazeb získává ČNB čas na vyhodnocení dosavadního výrazného uvolnění měnové politiky a dává tím i šanci koruně udržet se na současné silnější úrovni. Infl...

Rozhodnutí Rady guvernérů se opírá o aktualizovanou makroekonomickou prognózu. Ta počítá s pokračujícím desinflačním vývojem a návratem inflace na 2% cíl ve druhé polovině roku 2025. Na straně hospodářského růstu zůstává ECB dle našeho názoru stále až příliš optimistická – v příštím roce očekává růst HDP o 1,1 %, v příštím roce pak 1,4 %. Výhled je totiž zatížen celou řadou nejistot a negativní...

Hlavním problémem i nadále zůstává slabá domácí i zahraniční poptávka. Mírný nárůst zakázek sice může vypadat nadějně, avšak nemá ho smysl přeceňovat s ohledem na fakt, že se počítají v běžných cenách. Je otázkou, nakolik je to skutečně nárůst, nakolik jde jen o efekt inflace. Průmysl jako největší tuzemské odvětví prochází náročným obdobím. Chybí mu zakázky, a tak optimalizuje, co se...

Dynamika mezd zrychlila především ve službách, kterým se obecně daří v důsledku rostoucí domácí poptávky – mzdy v pohostinství a hoteliérství zrychlily na 9,2 % a v obchodě na 7,8 %. Současně opět začínají lehce zrychlovat mzdy ve stavebnictví (8,6 %), které i ve „slabších“ letech řešilo problémy s chronickým nedostatkem pracovníků. Na druhé straně je ovšem viditelný útlum vidět v průmyslu, kte...

Jinak řečeno, stále větší část Rady guvernérů je přesvědčena o udržitelnosti desinflačního trendu, který nezlomí ani vyšší cenové tlaky ve zbytku letošního roku. Podobně jako Česko čeká i eurozónu dočasný nárůst inflace ke konci letošního roku způsobený efektem nižší srovnávací základny. Odhadujeme dočasný nárůst meziroční inflace z říjnových 2 % na 2,6 % v prosinci. Centrální banka s tímt...