Naposledy ho v rozhovoru pro Lidové noviny zmínil například Jan Švejnar: „Další výhoda přechodu na euro pramení z toho, že při čerpání úvěru si nyní lidé, podniky a stát musí buď půjčovat za vysoký úrok v korunách, anebo musí čelit kurzovnímu riziku, když si půjčují za nízký úrok v eurech. Tento velký rozdíl v nákladech by odpadl přechodem na euro.“ V čem je tento výrok zavádějící? Pojďme ...

V prvních měsících roku 2024 udrží zisky koruny na uzdě především zužující se úrokový diferenciál. ČNB začala se snižováním úrokových sazeb o 25bps již na svém prosincovém zasedáním a očekáváme, že již v únoru bude na stole zrychlení tempa na 50bps. Pro celý letošní rok odhadujeme relativně svižný pokles repo sazby, která by se na jeho konci měla pohybovat okolo 4 %. Zatímco ČNB již uvolňování ...

Meziroční inflace, která je asi nejvíce sledovaným číslem posledních let, se dostala pod hranici sedmi procent (aktuálně 6,9 %). Dopadla lépe, než očekával trh i ČNB. Na vývoji jednotlivých položek inflace je vidět pozitivní posun u potravin, jejichž ceny meziročně poprvé za dva a půl roku konečně alespoň symbolicky poklesly o 0,3 %.  Za aktuální inflací stojí především zvyšující se n...

Spekulace navíc poněkud podivně podpořila i polská státní tisková agentura PAP, která v úterý odpoledne omylem uvedla, že NBP (nečekaně) snížila sazbu o 25 bazických bodů. Zlotý tak v jednu chvíli ztrácel téměř půl procenta proti euru. Nicméně ještě před třetí hodinou se ukázalo, že NBP opravdu ponechává úrokové sazby beze změny. Výsledkem pak bylo to, že zlotý většinu svých ztrát ještě do konc...

Na první pohled je tu několik argumentů, které dávají prezidentovi za pravdu. Česká ekonomika je dlouhodobě velmi těsně obchodně i vlastnicky propojená s eurozónou a míra propojenosti v posledních krizových letech spíše vzrostla (i když možná jen dočasně). Navíc v důsledku vyššího úrokového diferenciálu narostl objem eurových úvěrů. Podíl eurových úvěrů se dostal mezi nefinančními podniky na ho...

Začněme inflací, jež byla v posledních třech letech největším problémem tuzemské ekonomiky - kumulativně v tomto období vzrostly spotřebitelské ceny o 32 % (!). Výsledkem byl tvrdý zásah do kupní síly domácností a eroze podstatné části jejich (reálných) úspor. V posledních měsících roku 2023 však již cenové tlaky výrazně zvolnily a pokud vezmeme v potaz tzv. inflační momentum („inflace tady a t...

Důvěru českých spotřebitelů nabourávají jejich negativní očekávání pro rok 2024, pokud jde o celkovou situaci v ČR, tak i jejich vlastní finanční. Vedle toho se tentokrát navíc zvýšily obavy z nezaměstnanosti i dalšího růstu cen, které jsou tak v kontrastu s oficiálními ekonomickými výhledy pro nadcházející rok. Domácnosti zřejmě ovlivnily diskuse ohledně zvyšování cen ...

Tomu také odpovídá komunikace guvernéra Michla po zasedání ČNB. Ten na jedné straně zdůraznil, že je bankovní rada přesvědčena o viditelném poklesu inflace v příštím roce, který tak ospravedlňuje pokles sazeb z dnešních 7 %. Na druhé straně ovšem akcentoval nejistotu spojenou s tím, jak výrazně inflace v příštím roce může odeznívat. Rizika jsou spojena zejména s lednovým číslem – efektem přecen...

Výhled na zisky dluhopisových investorů jsou navíc příznivé i pro příští rok. Impulsem k tomu bude politika hlavních centrálních bank, zejména amerického Fedu. Právě ten svým holubičím pivotem v minulém týdnu doručil trhům předčasný vánoční dárek. Fed totiž vyslal jasný signál, že je připraven začít snižovat úrokové sazby a v příštím roce nadále počítá s tím nejlepším z obou světů – snížením in...

V průmyslu se ceny meziměsíčně snížily o 0,4 %, a to především díky zlevnění pohonných hmot. Nicméně ty nejsou jedinými položkami, které jejichž ceny výrobci snížili. Levnější byly i tentokrát některé potraviny a výrobky z oborů, jimž se v posledních měsících příliš nedaří. Pro spotřebitele je samozřejmě podstatná otázka, jak se dál budou vyvíjet ceny potravin. A minimálně od výr...