Rozložení hlasů zveřejněné na konci komentáře k rozhodnutí Fedu logicky nažhavilo novináře na tiskové konferenci k tomu, aby zatlačili šéfa Fedu Powella do kouta, kde jim měl prozradit, jak to vidí s rozhodnutím centrální banky září. Powell se však nenechal a stále se držel oblíbené mantry, že je třeba počkat na data, kterých bude během následujících dvou měsíců dost. Kromě toho však šéf Fedu opakoval, že centrální banka má duální mandát - tj. musí hlídat, aby se inflace a úroveň (ne)zaměstnanosti neodchylovaly od cílených, resp. rovnovážných stavů. Powel na toto konto dokonce dodal, že je to (stále) inflace a nikoliv zaměstnanost, která se více odchyluje od svého cíle. To lze považovat za jednoznačně jestřábí signál, stejně jako Powellovu argumentaci, že je třeba stále vyčkat na to zdali, a jak moc, se vyšší celní sazby projeví v inflaci.

Výstupy z červencového zasedání Fedu lze tedy chápat jako mírně jestřábí, a to dokonce v kontextu viditelného disentu, který s touto pozicí zjevně nesouhlasí. V případě guvernéra Ch. Wallera je navíc nesouhlas s restrikcí Fedu průběžně komunikován, čehož si samozřejmě nemohou nevšimnout v Bílém domě. Prezident Trump tak bude dále zesilovat své volání po tom, aby Fed rychle a razantně snížil sazby. Tato snaha se však jeví jako zcela kontraproduktivní, neboť američtí centrální bankéři budou při svém rozhodování zvažovat i kredibilitu Fedu a tak laťku pro redukci sazeb nastaví dost možná výše než za jinak stejných okolností.

Na závěr dodejme, že z pohledu zářijového zasedání zůstává vše otevřené (což si takto vyložil i trh), přičemž o výsledku rozhodnou dvoje inflační data, resp. srpnový report z trhu práce.