V květnu se reálné tržby v tuzemských službách snížily meziměsíčně o 0,1 %, meziročně však byly nižší o 3,7 %. Výrazný útlum přitom postihuje především dopravu a skladování, což je vlastně odrazem už zmíněného slabého průmyslu, stavebnictví i utlumené domácí poptávky. S nižšími reálnými výnosy se však musí vypořádávat i realitní trh, leasing nebo restaurace. Celá HORECA na tom ve srovnání ...

I to jsou však relativně nízké hodnoty blízké před-pandemickým úrovním z roku 2019. Navíc hlavním důvodem nárůstu úvěru v selhání má být lehký nárůst míry nezaměstnanosti, zatímco efekt vyšších úrokových sazeb na finanční zdraví domácností má být podle centrální banky minimální. V základním scénáři počítá centrální banka s postupným poklesem krátkých sazeb od Q3 2023 a se stabilizací delších úr...

Rozhodnutí jít se sazbami znovu nahoru se opírá o aktualizovanou prognózu. Ta počítá s vyšší celkovou inflací v eurozóně, která bude nad cílem (2,2 %) ještě v roce 2025. Co je však z pohledu současné reakční funkce ECB ještě důležitější, revize směrem vzhůru se dočkala i jádrová inflace, jež by měla dosáhnout 2,3 % v roce 2025. Jinými slovy, centrální banka počítá, že jádrové inflační tlaky bud...

Hlavní příčina meziměsíčního růstu cen byl opětovný růst cen potravin, ty v dubnu nad očekávání poklesly o 1,6 % nad rámec běžné sezónnosti, ale v květnu opět vzrostly o 0,9 %, zejména z titulu růstu cen ovoce a masa. Další příspěvky k meziměsíčnímu růstu pak měly ceny alkoholických nápojů, ceny stravovacích služeb a opětovně i mírný růst cen imputovaného nájemného, které doposud v letošním roc...

Ekonomiku držela při zemi, už podle očekávání, především spotřeba domácností brzděná vysokou inflací. Propad kupní síly obyvatel se přímo propsal především v nižších reálných útratách za služby, zatímco zboží dlouhodobé a střednědobé spotřeby si domácnosti pořizovaly v úvodu roku o něco více než ve čtvrtém čtvrtletí a částečně tak realizovaly odloženou spotřebu. Vzhledem k dřívějším propadům v ...

Za rozhodnutím stála nová prognóza centrální banky, která počítá s rychlejším růstem HDP (pro rok 2023 i 2024) a vyšší inflací (pro rok 2023) než prognóza únorová. Trochu paradoxně však nová prognóza implikuje nižší úroveň úrokových sazeb - respektive jejich stabilitu na 7 % a postupný pokles od třetího kvartálu tohoto roku. Je to ovšem dáno předpokladem výrazně silnějšího kurzu korun...

Z pohledu toho, jak dlouho by mohly sazby setrvat na současných 7 %, se v minulém týdnu vyjádřil nejkonkrétněji guvernér Aleš Michl. Ten tweetoval, že „na snižování sazeb na podzim to nevidí“, což by značilo první pokles sazeb až v roce 2024. Na podobnou jestřábí vlnu jsou zdá se naladěni i noví členové bankovní rady Jan Procházka a Jan Kubíček. Ti nejenže zatím odmítají debatu o poklesu sazeb,...

Hlavní příčina březnového poklesu inflace byla spojená s vývojem cen pohonných hmot, které v březnu poklesly meziměsíčně o 1,8 % a z meziroční inflace tak tento samotný faktor „ukousl“ téměř 0,7 procentního bodu. Další protiinflační vliv byl spojen s cenami energií, zejména z titulu poklesu cen zemního plynu. Ten meziměsíčně poklesl o 1,4 % a ve spojení s vyšší srovnávací základnou se meziroční...

Vypadalo to zpočátku nadějně, ale přesto se české hospodářství se ani v loňském roce nevrátilo na výchozí předcovidovou úroveň konce roku 2019 (díváme-li se na vývoj v jednotlivých kvartálech). Důvodem byl masívní pokles spotřeby, která byly v závěru roku už o 8 % nižší než na konci roku 2019. I když výkon ekonomiky ve druhé půlce roku poznamenala recese, nefinančním podniků...

Výraznější finanční napětí historicky negativně dopadalo jak na ochotu, tak i na schopnost bankovního sektoru poskytovat nové úvěry. Hlavní potíže budou mít pravděpodobně v USA menší a středně velké banky, které mají v aktivech velké “nerealizované” ztráty plynoucí z držby dlouhodobějších dluhopisů. Potenciální ztráty a tlak na kapitál těchto bank navíc zhoršují méně stabilní a “dražší” depozit...