Vypadalo to zpočátku nadějně, ale přesto se české hospodářství se ani v loňském roce nevrátilo na výchozí předcovidovou úroveň konce roku 2019 (díváme-li se na vývoj v jednotlivých kvartálech). Důvodem byl masívní pokles spotřeby, která byly v závěru roku už o 8 % nižší než na konci roku 2019.

I když výkon ekonomiky ve druhé půlce roku poznamenala recese, nefinančním podnikům se dařilo zvyšovat svoji ziskovost. Podíl zisku na vytvořené přidané hodnotě se tehdy vyšplhal na 46,9 %, mimo jiné i díky řízení mzdových nákladů, jejichž podíl na HDP v celé ekonomice loni poklesl na nejnižší úroveň za posledních pět let.

Za pozitivní lze navzdory recesi hodnotit vývoj investic, které byly tentokrát motivované především snahou o dosahování energetických úspor, nahrazovaní lidské práce i penězi z veřejných rozpočtů. Pokles naproti tomu v ekonomice zaznamenaly investice do bydlení, a to už druhým rokem po sobě.

Dnešní data statistického úřadu dotvářejí obrázek vývoje české ekonomiky v detailu a navzdory některým přesněním jej však nemění. Hlavní brzdou ekonomiky zůstává inflace, která jí bude negativně ovlivňovat i v prvním pololetí letošního roku. Ekonomika by se nicméně mohla odrazit ode dna už na přelomu druhého a třetího kvartálu, avšak celoročním výsledkem bude nejspíš „jen“ kladná nula.