Hlavní příčina březnového poklesu inflace byla spojená s vývojem cen pohonných hmot, které v březnu poklesly meziměsíčně o 1,8 % a z meziroční inflace tak tento samotný faktor „ukousl“ téměř 0,7 procentního bodu.

Další protiinflační vliv byl spojen s cenami energií, zejména z titulu poklesu cen zemního plynu. Ten meziměsíčně poklesl o 1,4 % a ve spojení s vyšší srovnávací základnou se meziroční dynamika snížila ze 74 na 60 %. Stejně jako v předešlých měsících pomáhá inflaci snižovat již také položka imputovaného nájemného.

Samotné potraviny sice také z meziročního pohledu působí mírně protiinflačně, zde se jedná však jen o efekt vysoké srovnávací základny, protože meziměsíčně ceny potravin dále rostly, a to o 0,3 %. Například ceny zeleniny meziměsíčně poskočily o 5 %, přitom v březnu ceny zeleniny obvykle již mírně klesají. Ceny potravin tak z pohledu meziročního růstu stále rostly o silných 24 % (v únoru 24,6 %) a společně s cenami energií patří mezi hlavní faktory růstu inflace z pohledu posledních dvou let (2 letý růst cen činí 30 %, u potravin 33 %).

Březnový pokles inflace byl tak tažen převážně rozkolísanými cenami pohonných hmot, u celé řady položek spotřebního koše však inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažen zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny. I z toho důvodu nadále předpokládáme, že celoroční inflace se bude letos pohybovat kolem 11 %, a to i přes postupné snižování cen energií.

Zeřejněný nový inflační výhled z dílny ministerstva financi očekává pokles inflace pod 10% hranici v červenci a dosažení letošního minima v září ve výši 7,1 %, poté z titulu nižší srovnávací základny v posledním čtvrtletí opět vzroste a v prosinci se bude pohybovat kolem 8 %. Začátkem příštího roku by však měla inflace i z titulu vysoké srovnávací základny poklesnout k 2,5 %. Náš výhled pro trajektorii inflace v letošním roce je podobný, začátkem příštího roku však počítáme s inflací mírně pod hranicí 4 %. Odhady inflačního vývoje jsou však v současné situace velmi nejisté.

Trh v současnosti předpokládá, že ČNB do konce letošního roku sníží sazby zhruba o necelý procentní bod. To se však v kontextu nedávných vyjádření členů bankovní rady ČNB jeví jako spíše nadměrné očekávání poklesu sazeb. Poměrně persistentní inflace spojená s dobrou kondicí trhu práce a postupně rostoucí dynamikou mezd mohou letošní pokles inflace brzdit a ochota bankovní rady letos úrokové sazby snižovat tak může být velmi omezená.