Podle našeho očekávání ČNB zlepšila prognózu HDP na tento rok a očekává nyní podobně jako ministerstvo financí jen kosmetický pokles o 0,3 %. Náš výhled pro rok 2023 počítá ještě s mělčí recesí (+0,3 %), ovšem podobně jako centrální banka pak nevěříme ve výrazný růst ekonomiky v roce nadcházejícím - doznívání výrazného nabídkového šoku bude omezovat prostor pro růst poptávky napříč celou Evropo...

Za negativním výsledkem roku 2022 stojí kombinace silnější koruny, dvouciferného propadu akciových portfolií, kde je část rezerv investována, a také vyšších nákladů na provádění měnové politiky vzhledem k růstu základní sazby ČNB a velkému množství likvidity ve finančním sektoru po intervencích ČNB z let 2013–2017. Kumulovaná ztráta ČNB se tak zvýší ze 75 miliard korun na histori...

Pro trh zůstává nicméně podstatné, že je ČNB připravena v případě potřeby intervenovat. Tedy, že hlídá horní hranici kurzu před případným útokem spekulantů – podobným jako třeba v červenci, kdy na obranu koruny musela vynaložit 10 miliard eur. Od začátku války na Ukrajině ČNB vynaložila necelých 26 miliard eur s cílem zabránit prudkému oslabení koruny v turbulentních ča...

Doprovodný komentář guvernéra ČNB byl lehce jestřábí. Nejzajímavějším momentem bylo přímé vymezení se guvernéra vůči očekávání trhu pro první polovinu roku 2023. Trh (sázející na pokles sazeb na začátku roku 2023) může být podle Michla překvapen eventuálním dalším růstem sazeb, pokud by se naplnila některá z pro-inflačních rizik. K těm ČNB řadí především rychlejší mzdový vývoj (oproti prognóze)...

V podobně jestřábím duchu se na tiskové konferenci vyjadřovala také Christine Lagardeová, dle které musí finanční trhy počítat, že ECB bude zvedat úrokové sazby o 50 bazických bodů po určitou dobu. Jinak řečeno, Christine Lagardeová vyslala trhům jasný signál, aby přecenily výhled na úrokové sazby v eurozóně směrem nahoru, a na rozdíl od Jeroma Powella slavila úspěch; z původní úrovně 2,75 % vi...

Schodek běžného účtu, který je jedním z indikátorů zranitelnosti dané ekonomiky, se u nás nezvyšuje proto, že by zde panovalo bezbřehé utrácení spotřebitelů nebo přehnaný investiční boom, ale především v důsledku vysokých cen dovážených surovin. Tedy konkrétně ropy a zemního plynu. V důsledku vysokých cen těchto dvou komodit se hodnota jejich dovozu za prvních deset měsíců z...

Ačkoli samotné číslo o vývoji HDP je mírně optimističtější, struktura růstu už příliš radosti nepřináší. Růst ekonomiky byl tažen zejména exportem, domácí poptávka však propadla nad očekávání, obzvláště silně poklesal spotřeba domácností. Tuzemská ekonomika tak směřuje do recese, která bude tažena zejména slabou domácí poptávkou. Za celý příští rok bude dle současných odhadů vesměs stagnovat, č...

Důvodem o trochu lepší – i když stále přece jen negativní – nálady je třeba vidět v méně pesimistickém pohledu na vlastní finanční situaci v dalším roce. Rozhodně ne proto, že by domácnosti věřily v rychlý pozitivní obrat ekonomiky, ale spíše je ovlivnilo vládní řešení rostoucích cen energií, a tedy úsporný tarif a cenové stropy. Ty totiž představují tvrdý limit, za který už...

Pravdou je, že tuzemskou ekonomiku sužuje řada významných makroekonomických nerovnováh, což je situace, na kterou dlouhá léta nebyla zvyklá. Vedle vysoké inflace jde zejména o zhoršující se vnější pozici (běžný účet je v největším deficitu od roku 2011) a neutěšený stav veřejných financí, které se v post-pandemické éře dostaly do hlubokých (strukturálních) schodků. Právě existence tzv. dvojího ...

Pravděpodobně proto, že ČNB opět zkrátila horizont měnové politiky do původních mantinelů (za prodloužení byla částí ekonomické obce v létě kritizována). Tradiční měnově-politický horizont pak logicky ukazuje potřebu dalšího růstu úrokových sazeb. To, že to není do rozmezí 9-10 % , ale těsně nad 8 %, je pravděpodobně pouze důsledkem toho, že centrální banka je extrémně pesimistická na...