Z pohledu prosincového zasedání může být sice pro část bankovní rady nepříjemné zjištění, že říjnová inflace byla vyšší, než předpokládala listopadová prognóza (8,5 % versus 8,3 % odhadované ČNB). Jde však, jak jsme avizovali, primárně o efekt o něco vyšších cen potravin. Klíčové je, že jádrová inflace, která je zdrojem největších obav v bankovní radě naopak za poslední prognózou zaostala a zvo...

V minulém týdnu dodala koruně vzpruhu ČNB, která navzdory tržním sázkám ponechala úrokové sazby beze změny. Z našeho pohledu se však jedná o krátkodobý impuls a česká měna bude postupně ztrácet dobyté pozice. Na jedné straně z důvodu vyšších reálných sazeb ve Spojených státech a stále relativně silného dolaru v kombinaci se zvýšenou averzí k riziku. Na straně druhé hrají důležitou roli slabší t...

Napjatě očekávaná meziroční inflace tentokrát poskočila na 8,5 %. Ve srovnání s loňském si připlácíme především za energie, nájemné, jídlo v restauracích, ubytování v hotelech, oblečení a obuv, zdraví a v podstatě levnější jsou zatím jen pohonné hmoty. Nárůst meziroční inflace není nijak překvapivý, protože je důsledkem loňského zohlednění „úsporného energetického tarifu.“ J...

Nová prognóza ČNB počítá (v souladu s naším očekáváním) se slabším růstem ekonomiky, a to jak v tomto roce (-0,4 % namísto +0,1 %), tak zejména v roce příštím (+1,2 % namísto +2,3 %). Je zajímavé, že i při takto slabém hospodářském růstu prognóza neindikuje rychlejší pokles sazeb(než v létě). Je to pravděpodobně proto, že se centrální bance slabší růst nepropisuje do trhu pr...

Dost možná, že ano - o správnosti této hypotézy totiž svědčí několik fragmentů z tiskové konference šéfa Fedu Powella. Předně, z Powellových vyjádření je jasné, že americká centrální banka bere velmi seriózně na vědomí utažení finančních podmínek reprezentované nárůstem dlouhých úrokových sazeb v poslední době. Powell & spol. věří, že nedávný výprodej na trhu s americkými vládními dluhopisy...

Chabé výsledky české ekonomiky jdou na vrub vysoké inflace, která degradovala reálné příjmy domácností, a tím pádem podlomila jejich kupní sílu. Navíc negativně ovlivňuje spotřebitelský sentiment, a snižuje tak ochotu nakupovat. Místo toho, aby lidé začali znovu nakupovat a investovat vydávají více peněz z rodinných rozpočtů za dražší energie a potraviny.  Ve třetím čtvrtlet...

Na prvním místě jde o vyšší ceny ropy a možná také zemního plynu. Jak jsme upozorňovali, napětí na trhu s ropou přiživil zejména strach z další eskalace konfliktu směr Írán. Pokud by byly ve hře sankce USA vůči Íránu, ropa by mohla zdražit výrazněji a propsalo by se to se zpožděním do vyšších cen u českých čerpacích stanic. I tak by to s vysokou pravděpodobností nezabránilo výraznému poklesu in...

Hlavní otázku, kterou si kladl sám J. Kubíček hned na úvod, byla definice „normálu“ ve vztahu k měnové politice. Tím zcela zjevně nejsou extrémně nízké nebo dokonce záporné úrokové sazby, tedy éra super-levných peněz v období po světové finanční krizi. Příliš uvolněná měnová politika totiž přispěla ke vzniku strukturálních nerovnováh a jejich rozšíření, a to včetně významné inflace aktiv – v tu...

Hlavní příčina meziměsíčního poklesu cen byla spojená s 22% poklesem cen dovolených, to je však běžný sezónní vývoj, který se v intenzitě poklesu příliš nelišil od minulých let a nebyl tak příčinou silnějšího poklesu inflace. Tím byly jednak ceny potravin, které poklesly o 1,8 %, což byl pokles nad rámec tradiční sezónnosti, a také pokles cen energií: ceny elektřiny poklesly o 3,6 %, ceny ...

Vše začíná a končí u inflace, která likviduje kupní sílu a brzdí investiční aktivitu v ekonomice. Inflací způsobený propad reálných příjmů domácností se přímo odráží v nižší reálné spotřebě, zatímco obavy z dalšího vývoje ekonomické i vlastní finanční situace vedou domácnosti k hromadění úspor a omezování investic do bydlení. Míra úspor se tak přiblížila 19 % hranici.  Nefinančním podnikům...