V největším tuzemském odvětví – v průmyslu – jde zhoršení nálady na vrub slabé poptávce. Ukazuje se tak, že dřívější očekávání růstu se zatím nenaplňují a firmy zatím zlepšení zájmu o jejich produkci ještě nepociťují, ani prozatím ještě neočekávají. Skeptičtější ohledně poptávky jsou i podnikatelé ve službách, které právě v letošním roce měly konečně pocítit zvýšený zájem ze strany kupujících d...

Předně, většina členů vedení zmiňovala rizika plynoucí z toho, že by se Fed pustil do cyklu snižování příliš rychle, přičemž někteří uvedli, že by se pokrok v procesu snižování sazeb mohl zastavit. Na druhou stranu se v zápise objevila i věta, že řada centrální bankéřů vidí další pokles inflace v sektoru bydlení. To je poměrně v jasném rozporu s lednovou inflací, kde hlavní (proinflační silou) ...

Pondělní protesty zemědělců zase připomněly, jak mohutně jsou na dotacích závislí agrárníci. Ti inkasují zdaleka největší část dotací z evropských peněz – téměř 40 % z celkového rozpočtu EU, přestože se zemědělství podílí na zaměstnanosti asi ze 4 % a na HDP dokonce jen z 1,5 %. Není tomu tak dávno, co svou nárokovost v Česku úspěšně prolobovali vinaři skrze nulovou spotřební daň na tiché víno,...

V lednu se zvýšily ceny především energií, tedy elektřiny a zemního plynu. Zafungoval efekt vyšších poplatků za distribuci atp., které nevykompenzovalo zlevnění silové části faktur domácností. Naproti tomu potraviny zůstaly na zhruba stejných cenách jako v prosinci. Efekt snížené DPH tedy přímo v lednových číslech vůbec vidět není. Meziroční inflace, která obvykle poutá nejv...

V únoru ČNB pokračuje s revizemi směrem dolů dál a snížila svůj odhad růstu pro rok 2024 z 1,2 % na 0,6 %. A to je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč prognóza volá letos i příští rok po relativně agresivním snižování úrokových sazeb - na 3 % na konci roku 2024 a pak do blízkosti 2,5 % v roce následujícím. Má centrální banka pravdu i tentokráte? My si myslíme, že pesimismu je v poslední progn...

Rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makro prognózu. Ta oproti listopadu počítá s viditelně slabším růstem ekonomiky v tomto roce (+0,6 % vs. 1,2 %) a také v příštím (+2,4 % vs. 2,8 %). Obavy o razantní lednové přecenění se evidentně nenaplnily – podle ČNB činila lednová meziroční inflace 3,0 %.  Do konce roku by měla inflace setrvat v horní polovině tolerančního pásma. Výhl...

Z meziročního pohledu pak zmírnila svůj propad na 0,2 % (oproti -0,8 % v předešlém čtvrtletí). Vývoj byl v souladu s konsensem analytiků dle Reuters. Za celý loňský rok poklesl HDP o 0,4 %. Pro letošní rok se odhady prozatím revidují směrem dolů a očekává se relativně utlumený růst kolem 1 %.  Zveřejněný předběžný odhad prozatím nespecifikuje detaily vývoje HDP, statistický úřad ...

Naposledy ho v rozhovoru pro Lidové noviny zmínil například Jan Švejnar: „Další výhoda přechodu na euro pramení z toho, že při čerpání úvěru si nyní lidé, podniky a stát musí buď půjčovat za vysoký úrok v korunách, anebo musí čelit kurzovnímu riziku, když si půjčují za nízký úrok v eurech. Tento velký rozdíl v nákladech by odpadl přechodem na euro.“ V čem je tento výrok zavádějící? Pojďme ...

V prvních měsících roku 2024 udrží zisky koruny na uzdě především zužující se úrokový diferenciál. ČNB začala se snižováním úrokových sazeb o 25bps již na svém prosincovém zasedáním a očekáváme, že již v únoru bude na stole zrychlení tempa na 50bps. Pro celý letošní rok odhadujeme relativně svižný pokles repo sazby, která by se na jeho konci měla pohybovat okolo 4 %. Zatímco ČNB již uvolňování ...

Meziroční inflace, která je asi nejvíce sledovaným číslem posledních let, se dostala pod hranici sedmi procent (aktuálně 6,9 %). Dopadla lépe, než očekával trh i ČNB. Na vývoji jednotlivých položek inflace je vidět pozitivní posun u potravin, jejichž ceny meziročně poprvé za dva a půl roku konečně alespoň symbolicky poklesly o 0,3 %.  Za aktuální inflací stojí především zvyšující se n...