Zmatení generuje především nová kvartální prognóza Fedu, která vidí jádrovou inflaci v roce 2025 na úrovni 2,5 % a v roce 2026 stále ještě na 2,2 %. To je nejenom výše, než kde viděli budoucí inflaci centrální bankéři v září, ale především je to stále nad dvouprocentním cílem Fedu. K tomu je nutno dodat, že aktuálně se meziroční jádrová inflace (PCE) pohybuje na úrovni 2,7 %. Tedy relativně nedaleko od úrovně, kam se má dostat příští rok.

Šéf Fedu J. Powell čelil opakovaně otázkám, které na tento rozpor narážely a nezbývá než konstatovat, že se mu příliš nedařilo vše náležitě vysvětlit. Asi nejpřijatelnější odpověď na to, proč prognóza vidí inflaci v roce 2025 stále relativně vysoko (ačkoliv sám Powell aktuální měnovou politiku považuje za významně restriktivní) byla ta, že někteří z přispěvatelů do konsensuálního odhadu již jednoduše počítali s tím, že příští rok Trumpova administrativa uvalí na některé země vyšší cla. V takovém scénáři, který i my považujeme za realistický, si skutečně lze představit inflaci viditelně nad cílem, přičemž Fed za těchto okolností může dále redukovat sazby. Zdali to ovšem bude tempem jen o 50 bazických bodů ročně – jak to vidí nová prognóza a v podstatě i trh - těžko říci.

Každopádně přestože J. Powell během tiskovky nepoužil slovo „pauza“ (v cyklu snižování) sazeb, tak řeč jeho těla byla natolik jestřábí, že další redukce sazeb na lednovém zasedání je prakticky vyloučena. Na druhou stranu naděje na další snižování Fed Funds v roce 2025 nezatracujme, neboť jak Powell (podle nás korektně) několikrát zdůraznil, tak trh práce je sice v dobré kondici, ale průběžně postupně ochlazuje. Dodejme, že i z prognózy Fedu vyplývá, že přirozená míra nezaměstnanosti v USA se nachází na úrovni 4,2 %, což je mimochodem poslední známá měsíční hodnota tohoto ukazatele. Jinak řečeno jakýkoliv výraznější nárůst míry nezaměstnanosti ze současných úrovních bude Fedem považován za nežádoucí.