Na prvním místě je povzbudivé, že spotřeba domácností po šesti kvartálech poklesu zastavila svůj propad a ve druhém kvartále lehce vzrostla (+0,2 % mezikvartálně) a v důsledku toho meziročně zaznamenává o něco nižší pokles, než v poslední prognóze předpokládala centrální banka. To je v souladu s naším očekáváním a věříme, že to bude právě stabilizace spotřeby domácností, která bude zásadním faktorem povzbuzujícím českou ekonomiku v druhé polovině tohoto roku a v roce 2024. Klíčovou roli by měla sehrát stabilizace reálné mzdy i pokles stále vysoké míry úspor českých domácností. 

Oproti sousednímu Německu také vyznívá relativně příznivě pohled na ostatní části ekonomiky, především na exportně zaměřený průmysl. Zatímco německý zahraniční obchod již fungoval ve druhém kvartále jako „brzda“ - slábly reálné exporty a znovu rostly zásoby - v Česku je zatím příběh opačný. Reálné exporty sice zastavily (mezikvartálně) svůj růst, zůstávají ale relativně vysoké, nesledují reálný pokles dovozů, a zahraniční obchod přispívá k dynamice hospodářství pozitivně. Český exportně zaměřený průmysl (zejména automotive) pokračuje ve finalizaci „nedokončené“ výroby, což udržuje zatím vývozy a částečně i investice v silné kondici a vede souběžně k poklesu zásob (jediný negativní faktor v českém HDP). 

Při pohledu do druhé poloviny tohoto roku však směrem k zahraničnímu obchodu zůstáváme více skeptičtí - předstihové ukazatele ukazují na slabší poptávku reflektující kromě slábnoucí německé ekonomiky také globální pokles úrovně zásob (po pandemii COVID). 

I proto bude oživení v druhé polovině roku pravděpodobně velmi slabé a za celý rok 2023 dále očekáváme dynamiku HDP v blízkosti 0 %. Výraznější růst blízký trendovým hodnotám očekáváme až v roce 2024 (2,7%) díky obnovenému růstu reálné mzdy a rychlejšímu růstu obchodních partnerů v eurozóně.