Celková inflace bude sice dle ECB dále klesat i ve zbytku letošního roku, trnem v oku však zůstává setrvačnost její jádrové složky. Zatímco celková meziroční inflace v červnu zvolnila z 6,4 % na 5,5 %, jádrová inflace mírně vzrostla na 5,5 %. Povzbudivou zprávou je pro ECB naopak silný průsak vyšších sazeb do ekonomiky – zpřísněné podmínky financování stále více tlumí poptávku, což je jeden z důležitých faktorů při navracení inflace zpět k cílové hodnotě. Ochlazení ekonomiky ostatně naznačují i červencové výsledky podnikatelských nálad – souhrnný index PMI v eurozóně se propadl pod hranici 50 bodů oddělující pásmo expanze a recese.

Oproti předešlým zasedáním byla EBC směrem ke svým dalším krokům vyloženě opatrná. Do popředí se tak znovu dostala mantra „závislosti na datech“ – o tom, zda půjdou sazby nahoru i v září, rozhodne zejména dynamika jádrové inflace, nová makro prognóza a síla transmise měnové politiky. Z našeho pohledu je zásadní především vývoj jádrových inflačních tlaků, u nichž v nejbližších měsících očekáváme relativně silnou persistenci. Vzhledem k nové makro prognóze bude důležité, na jaké úrovni odborný aparát uvidí celkovou i jádrovou inflaci v roce 2025 – pokud nadále nad dvouprocentním cílem, pak to bude pro centrální banku jasný impuls dále utáhnout měnovou politiku.

Shrnuto, podtrženo, úrokové sazby v eurozóně se již nacházejí velmi blízko svého vrcholu. Pokud by měl vývoj jádrové inflace a růstu ekonomiky překvapit směrem dolů, může se z pohledu ECB jednat o poslední zvýšení sazeb v tomto cyklu. Vzhledem k našemu inflačnímu výhledu a převládajícímu jestřábímu nastavení Rady guvernérů je pro nás ale pravděpodobnější varianta ještě jednoho zvýšení sazeb o 25 bazických bodů na 4,0 % na zářijovém zasedání.