Zatímco v červnu centrální banka počtvrté v řadě snížila základní sazbu o 50 bazických bodů na 4,75 %, pro druhou polovinu roku bude na stole zvolnění tempa uvolňování měnové politiky na standardního čtvrtprocentního bodu.

Bankovní rada nadále akcentuje především proinflační rizika a nejistoty výhledu. Tím hlavním je vývoj na trhu práce, který zůstává extrémně napjatý a generuje překvapivě silné mzdové tlaky. Ve hře je navíc i podstatný růst platů ve veřejném sektoru. S vývojem na trhu práce je zčásti spojené i riziko setrvačné inflace v sektoru služeb, například v segmentu pohostinství a hoteliérství. V neposlední řadě je z pohledu ČNB proinflačním rizikem i oživení aktivity na realitním trhu nebo rozvolnění konsolidačního úsilí vlády ve volebním roce 2025.

Dle guvernéra Aleše Michla by měla bankovní rada měla na příštích jednáních diskutovat o možnostech zpomalit snižování sazeb nebo sazby na nějaký čas stabilizovat. To je v souladu s naším základním scénářem, který na příštích zasedáních počítá s poklesem sazeb o 25 bazických bodů. Na konci roku vidíme repo sazbu na úrovni 4,0 %, tedy včetně taktické pauzy v cyklu snižování sazeb na konci roku. Důvodem bude krátkodobé zvýšení inflace dané statistickou hrou v podobě nižší srovnávací základny a také možná obava o rozsah tradičního lednového přecenění.