V lednu bylo vyhlášeno 422 bankrotů fyzických osob podnikatelů, nejméně za 4 roky

V lednu roku 2018 bylo vyhlášeno 59 bankrotů obchodních společností, 422 bankrotů fyzických osob podnikatelů a 1 006 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 85 návrhů na bankrot obchodních společností, 436 návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů a 1 016 návrhů na osobní bankrot. Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů byl nejnižší za 4 roky. Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

Počet bankrotů obchodních společností se oproti prosinci zvýšil o 20, zatímco počet návrhů na bankrot obchodních společností meziměsíčně vzrostl o osm. Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů se oproti prosinci snížil o 14 a byl nejnižší od ledna 2014. Počet návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů (FOP) se oproti prosinci snížil o 42 návrhů.

„U bankrotů podnikajících fyzických osob sledujeme dvě kategorie. Oddlužení fyzických osob podnikatelů, které probíhá podobně jako osobní bankrot, a potom počet bankrotů po odpočtu oddlužení. Tyto bankroty probíhají podobně jako firemní bankroty. Nejnižší počet bankrotů FOP za poslední 4 roky je přitom způsoben velmi nízkým počtem obou zmíněných typů bankrotů. V obou kategoriích se pohybuje na hranici čtyřletých minim,“ vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 744 bankrotů obchodních společností, o 186 bankrotů, respektive o 20 % méně než v předešlém období. Zároveň bylo v posledních 12 měsících vyhlášeno 6 172 bankrotů fyzických osob podnikatelů, o 814 bankrotů, respektive 12 % méně než v předchozích 12 měsících.

V lednu roku 2018 byl zaznamenán největší počet bankrotů obchodních společností v Praze, kde jich bylo vyhlášeno 27. Následoval Jihomoravský kraj s 9 bankroty a Plzeňský kraj se 6 bankroty. Žádný bankrot obchodních společností naopak nebyl v lednu vyhlášen v Ústeckém, Libereckém a Olomouckém kraji.

Během posledních 12 měsíců bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno opět v Praze (310) a v Jihomoravském kraji (95), nejméně potom v Libereckém kraji (12) a v Karlovarském kraji, kde se jednalo o 15 bankrotů. Meziročně se počet bankrotů snížil ve 12 krajích a ve dvou se zvýšil. Šlo o Zlínský kraj (+ 12 %) a Plzeňský kraj (+ 4%). Nejrychleji se počet firemních bankrotů snížil v Libereckém kraji, kde bylo vyhlášeno o 54 % méně bankrotů obchodních společností než v předešlých 12 měsících. V Jihočeském kraji se jejich počet snížil o polovinu.

V přepočtu na 10 tisíc obchodních společností byl největší počet vyhlášených bankrotů za posledních 12 měsíců zaznamenán v Pardubickém kraji (21,4 bankrotu) a dále v Moravskoslezském kraji a na Ústecku (shodně 18,5 bankrotu). Nejnižší počet vyhlášených bankrotů na 10 000 OS byl zaznamenán v Libereckém kraji (9,7 bankrotu) a ve Středočeském kraji (13,5 bankrotu).

Z hlediska hlavních odvětví bylo v lednu vyhlášeno nejvíce bankrotů obchodních společností v obchodu (19 bankrotů), v průmyslu (13 bankrotů) a ve stavebnictví (10 bankrotů). Žádný bankrot obchodních společností nebyl vyhlášen v ubytování a stravování a jeden bankrot byl vyhlášen v zemědělství a dobývání.

V posledních 12 měsících bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno opět v obchodu (199 bankrotů), v průmyslu (121 bankrotú) a ve stavebnictví (121 bankrotů). Nejméně naopak v zemědělství a dobývání (18 bankrotů), v dopravě, skladování a činnosti cestovních kanceláří (33 bankrotů) a v ubytování a stravování (36).

V přepočtu na 10 tisíc OS bylo za posledních 12 měsíců nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno ve stavebnictví (29,4 bankrotu), v průmyslu (24,3 bankrotu) a v dopravě, skladování a činnosti cestovních kanceláří (23,6 bankrotu). Nejméně naopak v sektoru nemovitosti a pronájem strojů a zařízení (9,8 bankrotu), v ostatních službách (10,3 bankrotu) a v sektoru služby převážně pro podniky (12,2 bankrotu).

U fyzických osob podnikatelů byl v posledních 12 měsících vyhlášen největší počet bankrotů v Moravskoslezském kraji (788 bankrotů), v Ústeckém kraji (768 bankrotů) a ve Středočeském kraji (723 bankrotů). Nejméně naopak ve Zlínském kraji (221 bankrotů), na Vysočině (235 bankrotů) a v Karlovarském kraji (262 bankrotů). Meziročně se počet bankrotů v 10 krajích snížil, v jednom se nezměnil a ve třech se zvýšil. Šlo o Jihomoravský kraj (+ 9 %), Prahu (+ 6 %) a Ústecký kraj (+ 5 %). Nejrychleji se počet bankrotů FOP meziročně snížil v Jihočeském kraji (‑ 26 %), v Karlovarském kraji (-23 %) a v Pardubickém kraji (- 21 %).

V přepočtu na 10 tisíc FOP bylo nejvíce bankrotů v uplynulých 12 měsících zaznamenáno v Ústeckém kraji (55,9 bankrotu), v Karlovarském kraji (44,8 bankrotu) a v Libereckém kraji (42,4 bankrotu). Nejméně naopak v Praze (10,2 bankrotu), ve Zlínském kraji (19,5 bankrotu) a v Jihomoravském kraji (24,1 bankrotu).

Osobní bankroty

V lednu bylo vyhlášeno 1 006 osobních bankrotů, o 124 více než v prosinci. Zároveň bylo podáno 1 016 návrhů na osobní bankrot, což je 32 návrhů méně než o měsíc dříve. Od února roku 2017 do ledna 2018 bylo vyhlášeno 13 299 bankrotů, o 2 743 bankrotů, respektive 17 % méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 14 422 návrhů na osobní bankrot, o 4 304 méně než v předešlém období. Počet návrhů na osobní bankrot tak meziročně klesl téměř o čtvrtinu, konkrétně o 23 %.

„U osobních bankrotů zatím stále pozorujeme pozvolný pokles jejich průměrného počtu. V posledních 12 měsících bylo v průměru měsíčně podáno 1 202 návrhů na osobní bankrot a vyhlášeno jich bylo v průměru 1 108 měsíčně. V lednu roku 2017 tento roční průměr přitom činil 1 561 návrhů na osobní bankrot a 1 337 vyhlášených bankrotů měsíčně,“ říká Věra Kameníčková.

-- Redakce
Datum vytvoření: Pondělí, 12. Únor 2018

Brexit, Itálie a Apple aneb jak se na trhy rychle vrací pesimismus

Theresa Mayová sice zatím nečelí hlasování o důvěře vlastních poslanců, ale co není dnes, může...

Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance

7 dní s korunou: Korunu bude do konce roku brzdit regulace

Je zde týdeník „7 dní s korunou“.

František Táborský
Analytik Raiffeisenbank

7 dní s korunou: Alternativní scénář ČNB jako cesta k vyšším sazbám

Je zde týdeník „7 dní s korunou“.

František Táborský
Analytik Raiffeisenbank