Trhy jinými slovy věří, že další eskalace do podoby širšího regionálního konfliktu nehrozí. Zásadní však bude intenzita izraelské odvety, podobně jako tomu bylo v případě války mezi Izraelem a Hamásem po 7. říjnu. Ať již bude izraelská odpověď jakákoli, je vysoce pravděpodobné, že konflikt bude pokračovat v podobě zástupné války, která již generuje konkrétní makroekonomické dopady.

Příkladem jsou útoky jemenských povstalců (podporovaných Íránem) vůči obchodním lodím v Rudém moři, které několikanásobně zdražily námořní dopravu z Asie do Evropy/Spojených států. Zvýšené napětí v dodavatelských řetězcích pak může být dalším impulsem k jejich zkracování v podobě reshoringu (obnovení domácí produkce) nebo nearshoringu (produkce blíže domácímu trhu).

Mezi ohnisky střetu zůstává také válka mezi Ruskem a Ukrajinou, třebaže v posledních měsících stojí lehce stranou pozornosti a trhy ji v zásadě ignorují. Ukrajinskou protiofenzivu rozhodně nelze označit za úspěch a válka čím dál více připomíná zapouzdřený konflikt. O to důležitější je vojenská podpora Západu, bez které by Ukrajinci jen stěží bránili frontové linie.

A právě podpora Ukrajiny ze strany Spojených států je nyní největším otazníkem. Americký prezident Biden se již několik měsíců snaží v Kongresu prosadit nový balík pomoci v hodnotě 60 mld. dolarů. Zatím však neúspěšně. Lze přitom čekat, že půjde o jedno z důležitých témat listopadových prezidentských voleb, které jsou hlavním politickým rizikem letošního roku. Vítězství Donalda Trumpa by totiž mohlo významně ovlivnit jak obranyschopnost Ukrajiny, tak i samotné fungování celé Severoatlantické aliance.