Propad hospodářství jasně ilustruje efekt vysoké inflace, která stále likviduje kupní sílu obyvatel a eroduje i jejich úspory. Spotřeba domácností je nyní o 9 % nižší než před covidem bez náznaku jakéhokoliv zlepšení. Naděje vkládané do rozpouštění covidových úspor se evidentně a nepřekvapivě nenaplnily – nakonec je to dáno i tím, že byly velmi nerovnoměrně rozložené. 

Domácnosti omezují nejenom svoji spotřebu, ale méně investují i do bydlení. Aktuální propad investic do bydlení ve srovnání s koncem roku 2019 už dosahuje 21 %. Celkové investice v ekonomice si ovšem až tak zle nevedou. Je vidět, že firmy nakupují auta, na která musely dříve dlouho vzhledem k problémům ve výrobě čekat.

O nic více potěšivý není ani pohled na nabídkovou stranu ekonomiky. Velká odvětví na tom byla ve srovnání s předchozím kvartálem hůře, výjimkou je pouze finanční a realitní sektor. 

Výsledky české ekonomiky jsou stále silně ovlivněny vysokou inflací. Dokud se jí nezbavíme, nebude možné se odrazit ode dna. Je vidět, že ani zahraniční poptávka není schopná ekonomiku táhnout nahoru, zvlášť náš hlavní obchodní partner není zrovna také příliš v kondici.

Za úspěch bych považoval, kdyby ekonomika nepropadla ve čtvrtém kvartále, ale to už nejspíš hraničí s přehnaným optimismem.