Běžné spotřebitele letos nejvíce zasáhla transpozice evropské směrnice, zákon o spotřebitelském úvěru. Dotýká se všech úvěrů, bankovních i nebankovních, a zcela nově reguluje také oblast hypoték a mikropůjček. Velkou neznámou je právo spotřebitele napadnout u soudu posouzení úvěruschopnosti, které banka provedla. Zákon chce, aby banky přísněji posuzovaly možnosti klientova splácení. Na první pohled jde o pozitivní zprávu, přináší však mnohá „ale“. Banky budou při schvalování úvěru přísnější. „To dosud nejvíce postihlo tzv. hypotéky bez dokládání příjmů, které už nabízí jen minimum bank a které byly možností, jak dostat hypotéku, zejména pro podnikatele. Banky tak méně akceptují výši jejich obratu v daňovém přiznání při rozhodování o hypotéce,“ komentuje změny hypoteční analytička Partners Lucie Drásalová.

Očekávám pokusy bank o znovuzavedení některých poplatků. Již během letošního září 2016 došlo například na postupné navyšování poplatků za výběry z cizího bankomatu.

Ačkoli začal zákon platit v roce 2016, jeho dopady bude možné reálně zaznamenat až v roce 2017. Hlavní otázka zní, zda zákon zdraží hypotéky. „Banky budou v průběhu času zvyšovat úroky. Aktuálně očekáváme růst v rozmezí 0,2 až 0,5 procenta. Lze počítat také s tím, že si současnou sazbu nezafixujete na tak dlouho jako dnes. Sazby u fixací delších než pět let se patrně zvýší ještě o víc,“ říká Lucie Drásalová.

Bankovní účty: snižování sazeb vkladů a znovuzavedení poplatků

Letos pokračovalo snižování sazeb na depozitních produktech. „Nejlepší sazbou pro nekomplikované zhodnocení vkladů je dnes 0,53 procenta. Snižování sazeb bude pokračovat, pro jejich udržení si banky navíc stanovují stále více podmínek,“ říká manažerka bankovních služeb Partners Dagmar Prajzlerová.

Banky začaly také znovu vydělávat na poplatcích. „Očekávám pokusy bank o znovuzavedení některých poplatků. Již během letošního září 2016 došlo například na postupné navyšování poplatků za výběry z cizího bankomatu třeba u ERA nebo ČSOB od 1 do 10 Kč,“ popisuje novinky Dagmar Prajzlerová. Zpoplatnily se také vklady hotovosti třetí osobou, ERA vybírá například 70 Kč. U kreditních karet se zavádí poplatek za nastavení inkasa u běžného účtu pro včasné splacení a využití bezúročného období.  

Penzijní spoření: vyplatí se 3000 Kč měsíčně

Od příštího roku stát více podpoří penzijní spoření. Zaměstnavatelé budou moci přispívat až 50 tisíc Kč ročně bez jinak povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění (částka je součtem příspěvků na penzijní produkty a životní pojištění). Od ledna se změní i částka, která lidem umožňuje snížit daňový základ za vlastní platby na smlouvu. Z původních 12 tisíc korun to bude dvojnásobek. Maximální roční daňová úspora bude tedy 3600 Kč. Pokud chtějí lidé využít státní výhody na maximum, měli by si od ledna posílat pravidelně 3000 Kč měsíčně, což je podle analytika Partners Aleše Tůmy utopie.

Povinné ručení: bourajícím řidičům podraží

V roce 2016 nadále podražovalo povinné ručení a další růst základních sazeb bude pokračovat. „Trh by se měl vyvíjet tak, že pojišťovny se budou přetahovat o klienty s nižší pravděpodobností škody podle statistik každé pojišťovny. To povede k větší a přesnější segmentaci řidičů, jako to nyní zkouší pojišťovna Allianz, která řidiče rozlišuje podle počtu ujetých kilometrů,“ konstatuje analytik neživotního pojištění Partners Zbyněk Kuběj s tím, že zdražení postihne „chronické bourače“ a rizikové skupiny vozidel, například tahače návěsů. O bezproblémové řidiče budou pojišťovny bojovat navýšením obchodních slev a dalších pobídek a cena jejich pojistného bude stagnovat. Lze také očekávat pokračování růstu počtu a celkového objemu havarijního pojištění, protože řidiči si stále více uvědomují rizika, která jejich vozidlu hrozí, a chtějí ho chránit.

Životní pojištění: regulace povede ke zdražení

V prosinci začala platit novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, která reagovala na problém trhu – tzv. přepojišťování smluv, zejména u investičního životního pojištění. Ve své podobě ale pravděpodobně problém neodstraní, jen ho oddálí, umocní a přinese klid pojišťovnám, které mají jistotu, že se jim v případě zániku pojistné smlouvy vrátí vyplacená odměna. Navíc pravděpodobně povede ke zdražení některých produktů.

V novele se totiž řeší jen počáteční náklady, a nikoli náklady celkové. „To dává prostor k obcházení zákona a vytvoření jiné konstrukce produktu, která pod úpravu počátečních nákladů nespadne. Novela navíc zcela nesmyslně vedle investičního reguluje také rizikové životní pojištění, u kterého nemá regulace smysl, protože klient v něm nemá investiční složku,“ konstatuje ředitel právního oddělení Partners Vít Mikolášek. Na další opatření v podobě jednotného ukazatele nákladovosti a registru smluv a zprostředkovatelů, která mohou trh zkultivovat, si budeme muset počkat do doby nového zákona o distribuci pojištění, který by měl být připraven ve druhé polovině roku 2017.

Pojišťovny se stále více soustřeďují na tzv. rizikové životní pojištění, tedy to bez investiční složky. Od prosince například zastavila Allianz pojišťovna prodej investičního životního pojištění. „Je to škoda, protože investiční životní pojištění má velkou sílu v tzv. přirozeném pojistném, kdy si klient oproti rizikovému pojištění nepředplácí nic za riziko,“ říká analytik životního pojištění Pavel Krejčík. Pojišťovny také stále vylepšují aktuální rizika. Nově například spouštějí pojištění LTC (long term care), zaměřené na starší lidi v návaznosti na příspěvek na péči.