Jak je vidět, vlna zdražování u potravin sice v září polevila, ale rozhodně – jak ukazují říjnová čísla – nezmizela. Zvlášť je to vidět u mléčných výrobků a masa, za něž si spotřebitelé meziročně připlácí 7,7 %, respektive 6,3 %. Pro centrální banku jsou tato čísla potvrzením, že obezřetný přístup v měnové politice je stále na místě.

Ceny služeb totiž stále rostou až příliš svižným tempem, stejně jako imputované nájemné reflektující ceny bytů na realitním trhu. Rychlý růste cen je patrný u dovolených nebo třeba u hotelových pobytů. Inflaci stále ještě brzdí ceny energií s tím, jak se předchozí zlevnění silové elektřiny a zemního plynu postupně propisovalo do ceníku energetických společností. Bez energií je inflace na hranici tří procent, a tu rozhodně nelze považovat za cenovou stabilitu.

Co čekat dál? Inflace se kolem hranice 2,5 % nejspíš udrží i v posledních dvou měsících roku. V předvánočním čase nejspíš zaznamenáme v obchodech větší slevy, avšak s ohledem na relativně silnou poptávku nebudou nijak dramaticky odlišné od předchozích let. Meziroční inflaci proto neovlivní v podstatě vůbec.

V příštím roce by inflace mohla mírně poklesnout pod současnou úroveň v závislosti třeba i na tom, zda se podaří přenést poplatek za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů do státního rozpočtu. Zklidnění inflace ve službách pravděpodobné příliš není. A to je i důvod, proč ČNB bude zřejmě období současných vyšších sazeb prolongovat.