Více než polovina Čechů vstupuje do letošního roku s obavami.
53 % respondentů ve výzkumu Equa bank z přelomu roku totiž uvedlo, že současná situace způsobená pandemií a jejím dopadem na ekonomiku, v nich vyvolává obavy, že v roce 2021 se finanční situace jejích rodiny zhorší. Ve zlepšení své finanční situace v letošním roce věří jen zlomek Čechů – 6 %. Ostatní doufají, že současná situace na ně nebude mít žádný dopad. Obavy z toho, co přinese rok 2021, vedou logicky ke dvěma změnám v chování Čechu: omezují výdaje a více spoří.

Omezovat výdaje se nechystá jen 20 % Čechů a dalších 14 % své výdaje letos v porovnání s rokem 2020 neomezí z prostého důvodu – už to více nejde. Ostatní chtějí zejména redukovat výdaje na dovolenou (40 %), omezit větší výdaje – např. na rekonstrukce, nákup elektroniky, nákup vozu – chce 37 %, na stravování v restauracích (35 %) nebo na zábavě - např. sportu, kultuře, či volnočasových aktivitách - bude šetřit
28 %.

Omezování výdajů je dáno i tím, že se lidé začínají obávat o práci. Vetší obavy ze ztráty zaměstnání má v porovnání se situací před rokem 34 % Čechů. Rezervovaní jsme i ohledně očekávaného vývoje příjmů. Růst v porovnání s rokem 2020 čeká letos 29 % Čechů, pokles pak 27 %, dokonce extrémní propad v porovnání s loňskem 6 % a stagnaci příjmu čeká 39 % dotázaných.

Druhou stranou mince je větší příklon k úsporám. Více šetřit, protože nemají obavy ze zhoršení své finanční situace v roce 2021, se nechystá jen 13 % Čechů. Dalších 18 % neplánuje více šetřit, protože si to prostě nemohou už dovolit. Ti, kdo se chystají odkládat peníze, pak chtějí mít své úspory na běžném účtu (32 %), nebo na spořicích účtech a termínovaných vkladech 21 %, uložit více peněz do investic – podílových fondů, akcií - chce pak 11 % dotázaných. Překvapivé je zjištění, že v hotovosti chce mít část úspor
18 % dotázaných.

Obavy se odráží i v důvodech, proč spořit: 33 % chce posílit finanční rezervu pro případ neočekávaných výdajů (nutná oprava bytu, domu, vozu, hrazený lékařský zákrok). Pro
29 % Čechů je důvodem pro větší úspory snaha vytvořit si finanční rezervu pro případ, že by museli čelit dalším komplikacím spojeným se zhoršením ekonomiky. K dalším důvodům patří zajištění na stáří (26 %), posílení finanční rezervy pro případ výpadku části příjmu domácnosti (23 %) či zajištění vlastního bydlení (22 %).  

O nutnosti více spořit svědčí i to, že řada českých domácností nemá aktuálně skoro žádný „finanční polštář“. Vůbec žádnou finanční rezervu nemá 21 % Čechů a dalších 22 % má rezervu jen do 30 tisíc korun. Od 30 do 100 tisíc korun má „bokem“ 23 % z nás. Od 100 tisíc korun do 500 tisíc korun má pak jako finanční rezervu 24 % Čechů.