Přejít k hlavnímu obsahu
Důvěryhodnost našich postojů a argumentů je pro mě alfou a omegou
Tvrdí Filip Hanzlík, hlavní právník České bankovní asociace, se kterým jsme si povídali o nejaktuálnějších regulatorních změnách, které budou mít na tuzemský bankovní sektor vliv. „Klíčovou a nezastupitelnou rolí asociace ale je a musí i nadále zůstat důsledná, odborně fundovaná, transparentní a věcná obhajoba a vysvětlování zájmů a pozic bankovního sektoru v kontextu připravovaných regulací a legislativních změn,“ uvádí.
Filip Hanzlík

Jaké změny nás ale čekají? Co budou znamenat pávě pro bankovní sektor?  A jak se liší Česko od jiných zemí, co se regulace týče? Právě na tyto otázky a mnoho dalších naleznete odpovědi v novém Bankovnictví.

 V Česku je již poměrně dlouho diskutována problematika oddlužení, letos můžeme konečnou podobu pravidel očekávat na evropské úrovni. Jaký to bude mít vliv na ta česká?  

O evropské podobě úpravy pravidel pro oddlužení je již relativně dlouho rozhodnuto, Česká republika nabrala v transpozici těchto pravidel velké zpoždění. Je to poněkud paradoxní, protože prakticky jediný „tvrdý“ požadavek příslušné evropské směrnice vůči členským státům v oblasti nových pravidel oddlužení je ten, aby zajistily možnost tříletého oddlužení pro podnikající fyzické osoby, tedy pro OSVČ. Prakticky všechno ostatní zůstává na uvážení členských států. U nás se ale situace mimořádně zkomplikovala na úrovni politického uvažování a sněmovní ústavně právní výbor nebyl s to projednat vládní návrh novely insolvenčního zákona v oblasti oddlužení, resp. pozměňovací návrhy k němu, téměř sedm měsíců. Jedním z problémů byl závazek obsažený ve vládním programovém prohlášení zkrátit standardní spotřebitelské oddlužení ze stávajících pěti na tři roky a sjednotit tak dobu oddlužení pro OSVČ a pro spotřebitele. To se nakonec zřejmě i stane, ale osobně to považuji za přinejmenším předčasné a také ovšem nešťastné rozhodnutí.

Jednak se zkracuje doba pro plnění dlužnických závazků z 60 na 36 měsíců, a tedy věřitel nominálně viděno přichází o perspektivu 40procentního uspokojení. To je potencováno další nevynucenou změnou, když vládní návrh zároveň ruší doposud fungující tzv. vyvratitelnou právní domněnku: ta zjednodušeně řečeno říká, že u dlužníka, který v průběhu oddlužení zaplatí věřitelům alespoň 30 procent jistiny nezajištěných pohledávek, se má za to, že splnil podmínky oddlužení. Takto nastavená nová podoba oddlužení je tedy významně protivěřitelská (a to včetně situací, kdy je věřitelem stát) a podobně jako zhruba před šesti lety, kdy vrcholily parlamentní debaty o tehdejší sérii zásadních změn oddlužení, se vynořuje pojem morálního hazardu. Dlužník zkrátka nebude novými pravidly oddlužení příliš motivován své dluhy splácet, protože se mu víc vyplatí ty tři roky nějak přečkat na spodní hraně nastavených pravidel. Předčasný je tento nový model oddlužení především proto, že dnes ještě ani pořádně nedoběhla pětiletá oddlužení podle pravidel nastavených v předchozím volebním období. Mám za to, že racionální zákonodárce by měl se zavedením nových pravidel vyčkat na podrobné vyhodnocení toho, jak se dosavadní pravidla osvědčila, a podle toho pak přistoupit k jejich případné úpravě.

Datum vytvoření: 16/05/2024

DORA

Komentáře komentáře
O francouzských volbách, udržitelnosti dluhu a roli ECB Trhy obecně nemají rády nejistotu, a ta je ve spojitosti s výsledkem parlamentní... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
Americká centrální banka spoluurčuje vývoj českých hypoték Toto oživování ale bylo výrazně pomalejší než v dubnu, kdy onen převis přesáhl 2... Michal Skořepa, ekonom České spořitelny
Profile picture for user Michal Skořepa
Inflace v květnu zpomalila Oproti dubnu ceny stagnovaly, jelikož cenové pohyby řady položek se vykompenzova... Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA
Profile picture for user seidler