Přejít k hlavnímu obsahu
Finanční sektor v roce 2026: regulatorní výzvy z Bruselu i Prahy
Platilo to loni a bude to platit i letos – regulace finančních služeb neusíná. A pro trh bude – samozřejmě vedle obchodu a řízení rizik – jednou z výzev „áčkové“ kategorie. Nelze vyjmenovat vše, tak se pojďme podívat alespoň na výběr z hroznů. A začněme Bruselem, byť je od nás dál nejen geograficky, ale i termínem účinnosti.

Po dekádě snah o vytvoření unie kapitálových trhů navázala nová Evropská komise šířeji pojatým projektem Unie úspor a investic. Pod tuto vlajku lze zahrnout řadu regulatorních iniciativ, včetně těch, které jsou projednávány již několik let. V roce 2026 bude pokračovat hledání kompromisu v rámci návrhu FIDA, který nastaví pravidla sdílení finančních informací o klientech mezi jednotlivými poskytovateli. Jedná se o navázání na úspěch s otevřením API u platebních účtů, ovšem tentokrát má jít o velice široké sdílení dat. Bude ale třeba doladit pravidlo, kdo ponese náklady, a zajistit, že data budou sdílena jen v tom rozsahu, který klient autorizoval. Vyjednávání balíčku retailových investic (zkratku z anglického názvu raději přeskočím, protože návrh má trhy naopak oživit) sice bylo uzavřeno na konci loňského roku, letos však ještě bude probíhat vyjasnění technických detailů. Balíček zasáhne odměňování distributorů investic pro občany, nastavení parametrů produktů i pravidla jednání s drobnými investory.

Naopak na začátku jsou vyjednávání o návrzích revize pravidel pro zaměstnanecké penzijní připojištění a panevropský penzijní produkt. Ani jeden z těchto produktů zatím v Česku pozitivně nerezonoval, tak uvidíme, zda po revizi rozšíří nabídku i u nás. Zcela jistě bude náš trh zasažen opatřeními v rámci balíčku desítky revizí směrnic a nařízení v oblasti tržní infrastruktury a dohledu na kapitálovém trhu. Pokud Evropská komise úspěšně prosadí svůj návrh, přejde například dohled nad poskytovateli služeb spojených s kryptoaktivy na evropský orgán pro kapitálové trhy a České národní bance se trochu uvolní ruce pro dohled nad jinými sektory. 

Směrnice o platebních službách bude mít brzy pořadové číslo tři a těžiště soukromoprávní úpravy přejde do nového nařízení, bude tedy přímo použitelná. Novinek bude více, v centru pozornosti bude zejména posílení odpovědnosti finanční instituce za škody způsobené podvodným jednáním, byť klient takovou transakci řádně autorizoval. Nová pravidla lze očekávat až v roce 2028, trh se ovšem začne připravovat výrazně dříve. 

Na národní úrovni bude zcela jistě tématem číslo jedna novela zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda by měla návrh transpozice evropské směrnice schválit z kraje letošního roku, aby mohlo začít projednávání v Poslanecké sněmovně. Hlavní pozornost bude směřovat k zastropování úvěru, tedy fakticky stanovení maximální ceny, ať už kritériem RPSN, či celkového navýšení. Pro některé hráče na trhu to může mít vliv na obchodní model. Důležitý bude také výsledek diskuse poslanců k tomu, zda a jak revidovat důsledky nesprávného posouzení úvěruschopnosti – dnes totiž pochybení vede k absolutní neplatnosti smlouvy. Neprávem trochu stranou hlavní pozornosti stojí další změna, a to rozšíření působnosti pravidel i na úvěry zdarma, včetně oblíbeného rozložení ceny na splátky bez navýšení – např. když si půjdete koupit nový mobil a zaplatíte později. Nově bude i v těchto případech nutné poskytnout všechny předsmluvní úvěrové informace, a především též posoudit úvěruschopnost se všemi důsledky jejího nesprávného provedení. 

V závěru prvého pololetí by měla začít platit nová pravidla pro uzavírání smluv na dálku, typicky tedy po internetu. A pozor, příslušná směrnice se netýká jen finančních služeb, jak by se mohlo zdát z jejího názvu. V případě tlačítka pro odstoupení od smlouvy se bude týkat všech retailových obchodníků, kteří prodávají zboží nebo poskytují služby online. Pro finanční služby k tomu přibude zákaz některých klamavých a manipulativních praktik, v angličtině dark patterns, které mohou spotřebitele například formou předvyplněných možností navádět k nevýhodným rozhodnutím anebo umožnění vrstvit předsmluvní informace tak, aby byly pro spotřebitele přehlednější, kupříkladu při zobrazení na mobilním telefonu. 

Ale to není vše – i v roce 2026 bude trh zaměstnávat implementace pravidel, která byla přijata v minulém období. Mám na mysli požadavky na digitální provozní odolnost finančního sektoru podle nařízení DORA či o rok odložený ESG reporting. Emitenty veřejně nabízených cenných papírů pak potěší zvýšení hranice, od kdy je nezbytné vypracovat prospekt v plném rozsahu, a to z 1 na 5 mil. eur. A samozřejmě nás čeká řada návrhů, jež vyplynou z programového prohlášení nové vlády, například úprava podmínek zajištění na stáří ve třetím penzijním pilíři. I to bude trh zcela jistě podrobně sledovat, protože kdo je připraven, ten není zaskočen. Ministerstvo financí tomu tradičně půjde naproti a formou konzultací a kulatých stolů bude průběžně informovat a naslouchat názorům všech dotčených stran. 

Autor: Dušan Hradil, Ministerstvo financí ČR

Datum vytvoření: 04/03/2026

linkedin

Komentáře komentáře
ČNB zatím nemá důvod snižovat úrokové sazby Tomu odpovídá i hodnocení rizik a nejistot plnění inflačního cíle, které bankovn... Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Dominik Rusinko
Obchodní dohoda mezi EU a Indií: Dopady na Česko a Evropu Evropa zisky pocítí až v delším období Na konci ledna 2026 byla na summitu Indie... Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB
Profile picture for user Jan bureš
Silný rok českého stavebnictví & mizerný rok bytové výstavby Za silným růstem v tomto relativně malém odvětví stojí pozemní, a především pak ... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek