Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na průběh účetní reformy veřejných financí, která ve veřejném sektoru ČR od roku 2010 zaváděla prvky akruálního účetnictví. Kontroloři se zaměřili především na to, jak byla reforma nastavena a připravena, zda zajistila vykazování spolehlivých a využitelných informací či na to, jak jsou tyto informace využívány.  

Podle akruálního principu mají být transakce zaznamenány v účetních knihách a vykázány v účetních výkazech v momentě, kdy k nim dojde, nikoliv až při uskutečnění souvisejícího příjmu či výdaje.

Kontrola například ukázala, že účetní předpisy spojené s reformou, které tvořilo MF, byly v letech 2010 až 2014 nejednoznačné. „Ze 17 kontrolních akcí ověřujících účetní závěrky organizačních složek státu za uvedená účetní období se NKÚ kvůli tomu v 11 kontrolních závěrech ke spolehlivosti účetní závěrky nemohl vyjádřit,“ uvedli kontroloři. Metodickou podporu, která by účetním jednotkám pomohla se zavedením změn do jejich praxe, MF poskytovalo až od roku 2011. Podle NKÚ se tak první sestavení účetních výkazů za celou Českou republiku opozdilo o šest let.

Z vydaných stanovisek NKÚ ke spolehlivosti účetních závěrek organizačních složek státu v době po zahájení reformy vyplývá, že v řadě případů tyto jednotky nevykazovaly spolehlivé účetní informace. Podle kontrolorů se ale situace v tomto ohledu postupně zlepšuje. Z kontrol NKÚ totiž vyplývá, že u kontrolovaných institucí, u kterých jsou takto zaměřené kontroly prováděny opakovaně, se snižuje chybovost vykázaných údajů. „Pozitivním příkladem je ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy či Česká správa sociálního zabezpečení,“ uvedl úřad.

Kontroloři se dále zaměřili na využívání akruálních účetních informací v praxi. Ministerstvo tyto informace využívá zejména pro sestavování účetních výkazů za ČR, ČSÚ pak pro sestavení národních účtů. „K provázání účetnictví a státního rozpočtu, s čímž se na začátku reformy počítalo, nedošlo. To by přitom mělo smysl, neboť stát má díky reformě komplexnější informace o nárocích na budoucí rozpočty,“ uvedl NKÚ. Ministerstvo podle něj potenciál akruálních dat získaných díky reformě plně nevyužívá.

Kontroloři jsou nicméně toho názoru, že účetní reforma veřejných financí představuje i přes problémy krok správným směrem. „NKÚ však doporučuje, aby MF zvyšovalo povědomí o užitečnosti akruálních účetních informací. Vyžadovány by také měly být pouze informace, které jsou skutečně využívány,“ dodali kontroloři.

Statistický úřad v reakci uvedl, že problematiku povinnosti předkládání pomocných analytických přehledů (PAP), která se týká přibližně 1500 subjektů z řad organizačních složek státu, místní samosprávy a jejich příspěvkových institucí, s NKÚ a MF průběžně diskutoval. „ČSÚ přišel s návrhem na zúžení této povinnosti v několika oblastech, což by vedlo k dalšímu snižování administrativní zátěže,“ sdělil ČTK mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Zdroj: ČTK