Podle centrální banky zůstává ekonomika eurozóny odolná, probíhající energetický šok však její růst přibrzdí. Inflaci táhnou vzhůru ke 4% hranici především drahé energie, které budou cenové tlaky živit i v dalších měsících. Nahrává tomu aktuální vývoj na energetických trzích: ropa Brent se pohybuje okolo 110 dolarů za barel, zatímco evropský plyn včera poprvé od roku 2022 překonal hranici 100 EUR/MWh.

Dobrou zprávou je prozatím stabilní vývoj jádrové inflace, který spolu s převládající nejistotou hovořil ve prospěch stability sazeb. Riziko průsaku dražších energií do dalších cen ale v čase narůstá. A z našeho pohledu výrazněji, než si aktuálně ECB připouští.

Část práce za centrální banku naopak odvádí růst dlouhodobých úrokových sazeb, který zpřísňuje finanční podmínky v ekonomice. Dražší úvěry totiž tlumí poptávku a v konečném důsledku i cenové tlaky.

ECB se ani tentokrát nezavázala ke konkrétní trajektorii úrokových sazeb. Vzhledem k převaze proinflačních rizik se náš výhled v tomto ohledu nemění: v prosinci očekáváme zvýšení depozitní sazby na 2,75 % a na začátku příštího roku završení cyklu na 3,0 %. Peněžní trh počítá s ještě výraznějším zpřísněním a vrchol sazeb vidí o čtvrt procentního bodu výše.

V reakci na napětí na dluhopisových trzích šéfka ECB Christine Lagardeová zdůraznila, že centrální banka má nástroje proti jejich destabilizaci. Patří mezi ně zejména anti-fragmentační nástroj TPI, který prostřednictvím cílených nákupů dluhopisů chrání transmisi měnové politiky. Jeho využití ale zatím nepovažujeme za pravděpodobné. U Francie je navíc zásadní povaha tamních potíží: TPI má čelit neopodstatněným až panickým výprodejům, nikoli kompenzovat růst rizikové přirážky odpovídající skutečným politickým a rozpočtovým problémům země.

Zasedání navíc doprovodila zpráva o změně v čele ECB. Christine Lagardeová oznámila, že ECB předčasně opustí 7. února 2027, přibližně devět měsíců před řádným koncem mandátu. Jako důvod uvedla přání vyjadřovat se svobodněji, což lze číst v kontextu blížících se francouzských prezidentských voleb. Její odchod je součástí širší personální obměny: v první polovině příštího roku se uvolní tři ze šesti míst ve Výkonné radě ECB. Už v lednu odejde do MMF Isabel Schnabelová a v květnu skončí mandát hlavního ekonoma Philipa Lanea.