Meziroční nárůst výdajů je ovlivněn zejména růstem výdajů na důchody o 8,3 mld. Kč, a to v důsledku zvýšení základní výměry důchodu
z 9 % na 10 % průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 Kč u příjemců důchodů starších 85 let, dále nárůstem výdajů na platy v regionálním školství o 4,5 mld. Kč. Významný vliv na výdajovou stranu měl také nárůst odvodů vlastních zdrojů do rozpočtu EU o 6,5 mld. Kč.

Na příjmové stránce potom rozpočet negativně ovlivňuje skutečnost, že v prvních dvou měsících roku 2018 získal mimořádně státní rozpočet již zmíněné prostředky ve výši 19,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013.

Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 22,4 mld. Kč. Takto upravené celkové příjmy na konci února vykázaly meziroční růst o 5,6 mld. Kč, tj. o 2,9 %, zatímco celkové výdaje rostly výrazněji, a to o 27,7 mld. Kč, tj. o 14,5 %. Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 0,3 mld. Kč.

Celkové příjmy státního rozpočtu vlivem nepravidelných příjmů z EU sice meziročně klesly o 11,8 mld. Kč, ovšem daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení na konci února meziročně vzrostly o 4,5 mld. Kč, tj. o 2,5 %.

Inkaso DPH ve výši 44,6 mld. Kč bylo meziročně nižší o 2,0 mld. Kč, tj. o 4,4 %. Výše inkasa DPH za leden až únor byla negativně ovlivněna zejména třemi faktory. Jednalo se o nižší počet pracovních dnů v  prosinci 2018, což se promítlo do meziročního snížení lednového inkasa. Negativně se z hlediska inkasa v prvních měsících roku projevila i postupně se snižující obvyklá výše prověřovaných nadměrných odpočtů. Výše prověřovaných nadměrných odpočtů se postupně snižuje vlivem efektivnějšího zacílení kontrolní činnosti Finanční správy. Únorové inkaso bylo dále negativně ovlivněno jednorázovou vyšší výplatou nadměrných odpočtů. Výše uvedené faktory měly negativní vliv na inkaso DPH v celkové výši přibližně 6 mld. Kč.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 23,8 mld. Kč, což bylo o 2,0 mld. Kč, tj. o 7,9 %, méně než na konci února 2018.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci při meziročním růstu o 2,3 mld. Kč, tj. o 10,9 %, zatím dosáhlo 23,5 mld. Kč. Plánovaný meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2018 o 14,4 % je odrazem jak pokračujícího vysokého růstu platů a mezd ve veřejném i v soukromém sektoru, tak vysoké úrovně zaměstnanosti. Pozitivně se na inkasu projevuje i zavedení elektronické evidence tržeb.

Inkaso daní z příjmů právnických osob, které zatím při meziročním poklesu o 0,1 mld. Kč dosáhlo 1,6 mld. Kč, je výrazně ovlivněno platebním kalendářem, kdy zálohy daně platí právnické osoby až v polovině 3. měsíce příslušného čtvrtletí. V roce 2019 je rozpočet této daně o 5,9 % vyšší než inkaso roku 2018. Inkaso bude meziročně pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které zatím při meziročním růstu o 9,2 % dosáhlo 2,5 mld. Kč, počítá rozpočet s poklesem proti inkasu roku 2018 o 9,8 %. Inkaso by mohlo být v průběhu roku negativně ovlivněno dopadem návrhu na zavedení osvobození prvního úplatného převodu bytu v rodinném domě, který je ještě v legislativním procesu, s rozpočtovým dopadem v předpokládané výši -0,1 mld. Kč. Na vývoj autonomního inkasa bude mít dále vliv i předpokládaná pozvolná stagnace realitního trhu.

U příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 6,0 mld. Kč, tj. o 7,5 %, dosáhly 86,9 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 8,4 % proti skutečnosti 2018. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2019 o 8,3 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i výrazný růst pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 28,9 mld. Kč (meziroční pokles o 16,3 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 20,8 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2018 nižší o 17,3 mld. Kč. Výrazný meziroční pokles souvisel se skutečností, že v prvních dvou měsících roku 2018 získal státní rozpočet 19,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013.

Celkové výdaje v objemu 237,3 mld. Kč byly o 33,9 mld. Kč, tj. o 16,7 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2018 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,7 %. Meziroční růst ovlivnily zejména sociální dávky vyšší o 9,8 mld. Kč, odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU vyšší o 6,5 mld. Kč, výdaje na platy v regionálním školství vyšší o 4,5 mld. Kč, neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím vyšší o 4,0 mld. Kč a také neinvestiční transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu vyšší o 3,5 mld. Kč. Meziročně o 3,0 mld. Kč vzrostly i kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 21,3 mld. Kč, což bylo o 7,5 mld. Kč více než na konci února 2018.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 601,9 mld. Kč, což je o 8,1 % více než skutečnost dosažená v roce 2018 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 8,9 %). K 28. 2. 2019 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 100,4 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 9,8 mld. Kč, tj. o 10,8 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 8,3 mld. Kč, tj. o 11,7 %. Výdaje na důchody v roce 2019 porostou i díky zvýšení základní výměry důchodu
z 9 % na 10 % průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 Kč u příjemců důchodů starších 85 let.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 12,0 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 0,6 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2018 o 7,3 % vychází zejména ze zvýšení plateb z 969 Kč na 1 018 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2019.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 6,3 mld. Kč, což bylo o 3,0 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Velkou část (5,1 mld. Kč) tvořily investice realizované prostřednictvím společných programů EU a ČR.

Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2018 o 5,8 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Je tvořen prostředky ve výši 75,8 mld. Kč, které mají financovat národní investice a prostředky ve výši 46,5 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Navíc nad rámec rozpočtu budou moci organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav na začátku roku 2019 byl 70,5 mld. Kč.

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února 2019 schodkem ve výši 19,9 mld. Kč, což proti stejnému období roku 2018 znamenalo horší výsledek o 45,7 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové tak výdajové straně by výsledek znamenal meziročně horší výsledek o 22,1 mld. Kč.