Celkové vklady ve srovnání s koncem listopadu poklesly o 3,1 % a ukončily loňský rok na hodnotě 7 222 miliard korun. Jedná se o typický úkaz závěru roku, kdy vládní instituce vyvedou z bankovního sektoru značný objem úspor, tentokrát to bylo 243 miliard korun, aby je v lednu v minimálně stejné výši vrátily zpět. Bez segmentu vládních institucí vklady v prosinci vzrostly o 0,2 % meziměsíčně. V meziročním srovnání vzrostly celkové vklady o 7,8 %, což je výrazně méně než v předchozím roce (+14,4 % r/r), avšak stále výše než v letech 2021-2022. 

Na struktuře meziročních změn vkladů je patrné, že za zpomalením celoroční dynamiky růstu vkladů stojí především segmenty finančních a vládních institucí. Na jejich účtech v loňském roce přibylo 97 miliard korun, což je jen zlomek hodnoty z roku 2023 (+476 miliard korun). Firemní sektor vloni uspořil více než v předchozím roce (+129 miliard korun r/r), domácnosti udržely zhruba srovnatelný přírůstek vkladů (+253 miliard korun r/r). Úspory firem i domácností se za poslední tři roky zvýšily v součtu o 928 miliard korun, a nadále tak disponují značným potenciálem pro podporu investic a spotřeby. 

Celkové úvěry v závěru roku přidaly 0,8 % meziměsíčně a uzavřely rok na hodnotě 4 589 miliard korun. Meziroční tempo růstu zpomalilo z předloňských 7 % na úroveň 5,3 %. Pomalejší meziroční tempo růstu vykázaly úvěry nefinančním podnikům (+5,2 % r/r), naopak úvěry obyvatelstvu zrychlily na 6 % r/r. Z hlediska nové produkce mají za sebou úspěšný rok firemní i retailové úvěry. 

Objem nově poskytnutých hypoték se oproti roku 2023 zvýšil o 90,5 % a dosáhl celoročního objemu 213 miliard korun. Svou roli na tomto mimořádném nárůstu hraje nízká srovnávací základna z roku 2023, ve kterém bylo načerpáno nejméně hypotečních úvěrů za posledních pět let, a zároveň stále vysoká hladina cen nemovitostí, která zvyšuje částku čerpaných hypoték. Průměrná výše hypotéky se od počátku roku zvýšila z 3,35 milionu korun na 3,85 milionu. Spotřebitelské úvěry v posledním měsíci roku sice trochu přibrzdily, avšak celoroční produkce opět přepsala předloňský rekord. 

V loňském roce spotřebitelé načerpali úvěry v objemu 135 miliard korun, což je o 30 % více než v roce 2023. U firemních úvěrů jsme sledovali kromě úvěrové aktivity i jejich rozložení mezi úvěry čerpané v české měně a v eurech. Po celý rok se postupně uzavíral úrokový diferenciál, a to nahrávalo korunovým úvěrům. V prosinci nové eurové úvěry překvapily objemem přes 50 miliard korun, zatímco v korunách bylo poskytnuto jen necelých 28 miliard korun. V součtu nová produkce firemních úvěrů dosáhla celoročního objemu 616 miliard korun (+24,1 % r/r), přičemž v CZK bylo čerpáno 313 miliard korun (+29,8 % r/r) a v EUR 303 miliard korun (+18,8 % r/r). Poměr nových korunových a eurových úvěrů tak zůstává mimořádně vyrovnaný. Euroizace firemních úvěrů tak pokračuje, když podíl celkových úvěrů v bankovním sektoru, které jsou denominovány v EUR, vzrostl za poslední rok o 2 p. b. na 52 %, přičemž před pěti lety byl tento podíl jen 32 %.

Autor: Lenka Kalivodová, analytička Raiffeisenbank