Vše začíná a končí u inflace, která likviduje kupní sílu a brzdí investiční aktivitu v ekonomice. Inflací způsobený propad reálných příjmů domácností se přímo odráží v nižší reálné spotřebě, zatímco obavy z dalšího vývoje ekonomické i vlastní finanční situace vedou domácnosti k hromadění úspor a omezování investic do bydlení. Míra úspor se tak přiblížila 19 % hranici. 

Nefinančním podnikům se navzdory všeobecně slabé poptávce a stagnující ekonomice dařilo dál zvyšovat svoji ziskovost. Ta dosáhla necelých 49 %, a byla tak výrazně vyšší než v časech před covidem. Například ještě v roce 2019 dosahovala „pouze“ 45 %. Na podrobnosti, zda si polepšily jen energetiky nebo i další obory si však budeme muset ještě nějaký čas počkat.

Pozitivní zprávou je v tuto chvíli snad jen vyšší investiční aktivita firem, která je nesena snahou o energetické úspory a novými technologiemi s cílem nahrazení chybějících pracovníků. Ačkoliv se totiž ekonomice stále nedaří vybřednout z inflační stagnace, lidé chybí i nadále.

Prozatímní data za třetí kvartál naznačují, že ekonomika se nejspíš stále ještě neodrazila ode dna. Ať už jde o první výsledky za průmysl, stavebnictví a služby, nebo o průběžné ukazatele důvěry naznačující pokračování doby slabé poptávky. Firmy žijí především ze starších zakázek, zatímco ty nové jim nepřibývají. Je to podobný obrázek, jaký přichází mimochodem i z Německa.