V Česku dosáhla březnová inflace 1,5 % a byla druhá nejnižší z celé EU. Hlavním důvodem je zlevnění elektřiny v důsledku přenesení poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, které spolu s nižšími cenami potravin tlumí dopad dražších pohonných hmot. Již v dubnu však počítáme s dalším růstem cenových tlaků, které pravděpodobně zvýší tuzemskou inflaci nad dvouprocentní cíl České národní banky.

Na stejné úrovni 1,5 % skončila v březnu inflace také ve Švédsku a na Kypru, zatímco nejnižší byla v Dánsku (1,0 %). Naopak nejvyšší cenové tlaky zůstávají v Rumunsku, kde došlo ke zvýšení spotřebitelských cen o 9 %. O poznání mírnější ale stále silné inflační tlaky panují v Chorvatsku (4,6 %) a Litvě (4,4 %). Slovenská inflace činila v březnu stále vysokých 3,7 %.

V případě ostře sledované energetické inflace panovaly v březnu mezi jednotlivými státy výrazné rozdíly, které zčásti reflektují intervence vlád ke zkrocení růstu cen. Zatímco ve většině evropských ekonomik ceny energií v meziročním srovnání rostly, v Česku došlo k meziročnímu poklesu o 7,3 %, třetímu největšímu po Dánsku a Kypru. Hlavní zásluhu na tom má výše zmíněné odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.

Ve většině zemí EU v březnu dále vzrostly ceny potravin, v případě Česka ale došlo k 1,4% meziročnímu poklesu, což je další „tlumič“ silných inflačních tlaků z titulu dražších pohonných hmot. Vzhledem k tomu, že pro zemědělce i potravináře představují ceny pohonných hmot zásadní nákladovou položku, a významně zdražují i další klíčové vstupy, jako jsou hnojiva, očekáváme, že ve druhé polovině letošního roku a zejména v roce 2027 se trend zlevňování potravin otočí.

V letošním roce počítáme s průměrnou inflací v Česku na 1,9 %, v roce 2027 ale dojde k opětovnému zvýšení na 2,9 %. Zásadní nejistota však panuje ohledně rozsahu a délky trvání energetického šoku, stejně jako přelivu dražších energií do zbytku ekonomiky. I proto očekáváme velmi opatrný přístup České národní banky, které bude držet úrokové sazby stabilní na 3,5 %.