Silnější růst ekonomiky zůstává spojen s proinflačním tlakem jednotkových mzdových nákladů. Vývoj v prvním čtvrtletí se odrazil do silnějšího 2,2 % meziročního růstu HPD v prvním čtvrtletí po 1 % nárůstu v roce 2024. Růst se ekonomiky se nyní stabilně opírá pouze o soukromé služby, slabinou zůstává růst produktivity, který je tažen „zprostředkujícím“ odvětví financí, zatímco ostatní odvětví nevybočují z nedávného trendu vývoj jejich produktivity. To se promítá do pokračujícího růstu jednotkových mzdových nákladů o téměř 5 % anualizovaně, tažený tržními službami (téměř 7 % anualizovaně), což v prvním čtvrtletí reflektoval silný růst cen služeb.

Spotřeba domácností, reálné mzdy, slabá energetika společně se stavebnictvím jsou hlavními brzdami post-covidového oživení. Spotřeba domácností zůstala na počátku roku 2025 necelá tři procenta pod předcovidovou úrovní, zatímco celkové HDP je necelá tři procenta nad, a to především díky zahraničnímu obchodu a fixním investicím. Ovšem celní války se negativně promítají do výhledu na exporty, což se rovněž odráží v investiční aktivitě, zvláště do strojů a zařízení, ale i v ostatních segmentech ekonomiky, s výjimkou mírného oživení u investic do obydlí.

Ačkoliv HDP pouze mírně zrychlilo z 0,7 % růstu v posledním čtvrtletí loňského roku, tak zrychlení přidané hodnoty (součet náhrad zaměstnanců a provozního zisku) v HDP bylo silnější, a to o 1,3 %. Ovšem i zde se jedná spíše o korekci slabého růstu o 0,1 % v závěru loňského roku. A růst přidané hodnoty v posledních dvou čtvrtletích vykázal průměrný růst o 0,7 %, tedy jako HDP. Zisk přidané hodnoty na počátku roku 2025 převážně těžil z vyšší přidané hodnoty v energetice, finančních službách a ve stavebnictví, zatímco zpracovatelský průmysl a obchod šly dolů.

Revize růstu HDP přináší pozitivní riziko do naší květnové slabší predikce růstu HDP v letošním roce o 1,7 % meziročně, které se tak v letošním roce, pokud nezaznamenáme výraznější otřes v celních válkách, může přiblížit blíže k 2 %. Ovšem výraznější nerovnoměrná struktura růstu, slabé investice a zpomalení růstu reálné mzdy, i když asi dočasné, představuje negativní riziko. A to zvláště, pokud dubnová dezinflace růstu CPI pod 2 % meziročně nepřinese pozitivní impuls do reálných mezd.