Přejít k hlavnímu obsahu
Přirozená reálná dlouhodobá úroková míra směřuje na sever
Reálné úrokové sazby zůstávají ve světě a speciálně pak v USA vysoko, a to nehledě na to, že inflace opravdu slábne, a tudíž i potřeba centrálních bank držet krátkodobé nominální sazby začíná polevovat.

Jen pro představu - např. forwardově počítaná reálná úroková míra „pět let za pět let“ odvozená z dolarové výnosové křivky se stále bezpečně pohybuje nad 2 %. Takto vysoké hodnoty byly jednak k vidění naposledy cca před 15 lety a jednak obdobná fakticky situace panuje i na eurové či librové výnosové křivce.

Obojí by mohlo naznačovat, že se globálně zvýšila tzv. přirozená dlouhodobé reálná úroková míra. Proč se tak stalo? Za nárůstem rovnovážné reálné úrokové míry hledejme důležité strukturální změny, které určují rovnováhu globálních úspor a investic.

Připomeňme si jen ty klíčové z nich:

1. Fantastické výsledky hlavního výrobce výrobce čipů pro umělou inteligenci - společnosti NVIDIA - jsou jen dalším důkazem toho, že minimálně část vyspělého světa zažívá pozitivní šok do produktivity. S ním je spojená vyšší míra investic, což za jinak stejných okolností tlačí reálnou úrokovou míru vzhůru;

2. Navzdory tomu, že řada vyspělých zemí G7 se těší rekordně nízké míře nezaměstnanosti, tak v jejich fiskálních knihách panuje stále velká nekázeň. Ať již to je z důvodu vyšších výdajů na obranu resp., ESG či dluhovou službu tak země jako USA, Francie, Itálie či Japonsko nedokázaly od covidové epizody stlačit rozpočtové deficity výrazněji pod 5 % HDP. Speciálním případem je pak Čína, která s ohledem na veřejnou podporu kolabujícímu realitnímu sektoru zřejmě skončí s nejvyšším deficitem od roku 2020. To dohromady neznamená nic jiného než, že míra úspor z důvodu horšího hospodaření veřejného sektoru globálně klesá a může tak tlačit globální rovnovážnou reálnou úrokovou míru výše.

3. A konečně do hry může vstoupit i klesající míra soukromých úspor ve vyspělých zemích, která je spojena s efektem stárnutí populace. Odchod silných populačních ročníků do důchodu (v USA baby-boomers, u nás např. husákových dětí) zjednodušeně znamená, že na jednoho ekonomicky aktivního jedince bude připadat více důchodců. Pokud nedojde k adekvátnímu navýšení věku k odchodu do důchodu či pokud vyšší střední délka života nepřiměje dnešní ekonomicky aktivní, aby více spořili, tak výsledkem bude pokles míry úspor a opět tlak růst rovnovážné dlouhodobé reálné úrokové míry.

Kvantifikovat v praxi nepozorovanou proměnnou, jakou je dlouhodobá přirozená reálná úroková míra je velmi obtížné. Spíše než hledat konkrétní číslo, je asi vhodné si říci, zdali převažují faktory, které tuto přímo nepozorovanou hodnotu (avšak velmi důležitou) tlačí spíše nahoru či dolů. Z výše uvedeného by přitom mělo zřejmé, že aktuální směr ukazuje na sever.

Datum vytvoření: 23/05/2024
Jan Čermák, - analytik ČSOB

DORA

Komentáře komentáře
O francouzských volbách, udržitelnosti dluhu a roli ECB Trhy obecně nemají rády nejistotu, a ta je ve spojitosti s výsledkem parlamentní... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
Americká centrální banka spoluurčuje vývoj českých hypoték Toto oživování ale bylo výrazně pomalejší než v dubnu, kdy onen převis přesáhl 2... Michal Skořepa, ekonom České spořitelny
Profile picture for user Michal Skořepa
Inflace v květnu zpomalila Oproti dubnu ceny stagnovaly, jelikož cenové pohyby řady položek se vykompenzova... Jakub Seidler, hlavní ekonom ČBA
Profile picture for user seidler