Stačí se podívat na průmysl a stavebnictví (6,5 %) nebo na některé služby, kde míra volných míst dosáhla až 8,5 %. Výsledkem takového přetlaku pak už mohl být jen další pokles nezaměstnanosti na nejnižší úroveň v historii i za celou Unii a samozřejmě i zrychlování tzv. mzdové inflace. Přesto, jak ukázaly výsledky mezd za poslední kvartál roku, nebyl až takový, jak předpokládala centrální banka, která si právě od mezd stále „slibuje“ zvyšování inflačních tlaků a považuje je tak vlastně nepřímo i za jeden z důvodů ke zvyšování úrokových sazeb. Jak ukázaly mzdové statistiky za poslední kvartál, tak mzdová inflace navzdory napětí na trhu práce zvolnila, a to nejenom v důsledku zpomalení tempa mezd v odvětvích ovládaných veřejným sektorem, ale i sektorem ryze privátním.

Přetlak na trhu práce nicméně přetrval i v prvních dvou měsících letošního roku. Míra nezaměstnanosti byla v meziročním srovnání výrazně nižší a volných míst bylo naopak výrazně více a na jednoho nezaměstnaného už připadalo více než jedno volné místo. Přesto je vidět, že napětí na trhu práce se už dále zřejmě nezvyšuje. Alespoň to napovídají sezónně očištěná čísla, a to jak u nezaměstnanosti, která vlastně už ani nemá kam klesat, tak především u volných pracovních míst.

A to je docela velká změna, byť vůči kvalitě těchto dat můžeme mít lecjaké výhrady. Jsou stále docela dobrým lakmusovým papírkem stavu ekonomiky a na rozdíl od ostatních ukazatelů, jsou k dispozici v podstatě kontinuálně. Naznačují minimálně to, že vzedmutí ekonomiky v závěru loňského roku, bylo spíše překvapivou výjimkou než novým trendem, s nímž počítá prognóza ČNB. Nakonec to, že ekonomika zpomaluje lze vyčíst i z lednových dat průmyslu, statistik nových zakázek a vlastně i z nepříliš povzbudivého výběru některých daní v prvních dvou měsících roku. Nebylo by to až tak překvapivé s ohledem na vývoj a výhled u našich hlavních obchodních partnerů.