Spekulace navíc poněkud podivně podpořila i polská státní tisková agentura PAP, která v úterý odpoledne omylem uvedla, že NBP (nečekaně) snížila sazbu o 25 bazických bodů. Zlotý tak v jednu chvíli ztrácel téměř půl procenta proti euru. Nicméně ještě před třetí hodinou se ukázalo, že NBP opravdu ponechává úrokové sazby beze změny. Výsledkem pak bylo to, že zlotý většinu svých ztrát ještě do konce obchodní seance vymazal. Zvláštní tržní historka ovšem jen dokumentuje podivuhodné dění týkající se polské měnové politiky, jež odstartovala předvolební kampaň k parlamentním volbám, které se uskutečnily loni v říjnu.

Připomeňme, že těsně před volebním hlasováním NBP snížil radikálně úrokové sazby z 6,75 % na 6 % a to navzdory dvouciferné inflaci v té době. To tehdejší opozice, která se po volbách dostala k moci, nedokázala pochopit. Nový premiér Tusk dokonce po volbách přišel s myšlenkou, že by prezidenta NBP Glapinského, kterého jmenovala předchozí konzervativní vláda, bylo dobré za tento čin postavit před vyšetřovací tribunál. Naštěstí pro nezávislost NBP na tuto politickou vendetu velmi pravděpodobně v Polsku nedojde.

Guvernér NBP Glapinski, tak bude mít i dnes - jako již tradičně s jednodenním odstupem od zasedání - možnost vysvětlit, proč se Výbor pro měnovou politiku rozhodl ponechat úrokové sazby beze změny. Stalo se tak přesto, že i komentář k rozhodnutí NBP varuje, že meziroční inflace v nadcházejících měsících výrazně poklesne (a to včetně jádrové složky).

Hlavním a jediným argumentem pro pauzu ve snižování úrokových sazeb tak pro vedení NBP od parlamentních voleb zůstává nejistota ohledně dopadů fiskální politiky a úprav regulovaných cen. V tomto bodě lze dát částečně argumentaci NBP za pravdu, neboť hospodářská politika nové vlády je implementována poměrně chaoticky. Nejvíce viditelné populistické kroky jako například zmrazení cen energií, udržení nulové sazby DPH na potraviny či jednoměsíční prominutí odvodů na starobní penze pro živnostníky a drobné podnikatele prodlouží fiskální expanzi a podpoří domácí poptávku v situaci, kdy polský trh práce zůstává stále napjatý a míra nezaměstnanosti se pohybuje u historických minim. Za těchto okolností lze očekávat, že mzdové tlaky v polské ekonomice budou přetrvávat a jádrová inflace se delší dobu udrží nad cílem NBP.