V září se službám obecně dařilo a jejich výkony reálně mírně rostly. Oproti předchozím měsícům však bylo patrné zpomalování ovlivněné nejenom předchozí realizací odložené poptávky, ale i postupně rostoucími obavami z druhé vlny pandemie. Celkově si služby připsaly oproti srpnu už jen 0,3 %, a to i díky pozitivním výsledkům dopravních, poštovních a kurýrních firem a v neposlední řadě i restaurací, které se těšily zvýšenému zájmu ze strany tuzemských zákazníků a opět se tak o kus přiblížily k úrovním tržeb dosahovaným před koronakrizí.

Zatímco v dubnu byly zhruba na čtvrtině únorové úrovně, v srpnu zaostávaly už jen
o 16 % (samozřejmě vycházíme ze sezónně očištěných řad). Výrazný nárůst poptávky tentokrát zaznamenaly cestovní kanceláře, avšak nelze zcela opomenout, že se jejich růst počítá téměř z nulového základu. Opět slabší byly tentokrát výsledky hotelů (a dalších ubytovacích zařízení), které byly v září s tržbami ani ne na polovině předkrizové úrovně. A to jim nepochybně, jak ostatně vyplývá i z přehledů cestovního ruchu, výrazně pomohl zvýšený zájem ze strany domácích cestovatelů, kteří se tentokrát více přikláněli k tuzemským dovoleným. Přesto ani ti propad zahraničních návštěvníků vykompenzovat zcela nedokázali.

Celkově nadějné výsledky služeb však přerušila druhá vlna pandemie, která se projeví už v říjnových a listopadových číslech. Naděje firem se tak upínají k prosinci a zimní sezóně, nicméně její podoba se bude odvíjet od konce nouzového stavu, respektive rychlosti rozvolňování. Aktuální čísla o vývoji nákazy už vypadají nadějně, i když – jak už bylo uvedeno na začátku – velkou zásluhu na nižších denních počtech pozitivních osob sehrávají i výrazně nižší počty testů. A to by nepochybně stálo za vysvětlení od vládních datových analytiků. V každém případě stále platí, že propad ekonomiky v závěru roku nemusí být zdaleka tak dramatický, jako před půl rokem.