Podle našeho očekávání ČNB zlepšila prognózu HDP na tento rok a očekává nyní podobně jako ministerstvo financí jen kosmetický pokles o 0,3 %. Náš výhled pro rok 2023 počítá ještě s mělčí recesí (+0,3 %), ovšem podobně jako centrální banka pak nevěříme ve výrazný růst ekonomiky v roce nadcházejícím - doznívání výrazného nabídkového šoku bude omezovat prostor pro růst poptávky napříč celou Evropou. 

ČNB také podle očekávání zvýšila výhled na inflaci pro tento rok (10,8 %), který se od našeho příliš neodlišuje. Co je však překvapivé, je poměrně rychlý předpokládaný návrat inflace k cíli v roce 2024, kdy centrální bankéři očekávají již průměrnou inflaci v okolí cíle (2,2 %). Takový scénář považujeme za dosti optimistický.

Inflační “optimismus” prognózy na horizontu měnové politiky ovšem může odrážet prognózou předpokládané další zvýšení úrokových sazeb k 8 %. K tomu však ve skutečnosti nedojde. Bankovní rada se opět v tomto bodě vůči prognóze vymezila - sazby dále zvyšovat nechce a raději je bude držet stabilní na 7 % po “delší dobu”. Jak dlouhá ta doba bude, to je otázka. Mohou to naznačit detaily citlivostního scénáře, který ČNB představí zítra. Již dnes však Aleš Michl hovořil o tom, že trhy se v tuto chvíli ve svých sázkách na pokles sazeb “mýlí” - podceňují ochotu ČNB držet sazby relativně vysoko delší dobu. 

Současně s tím Aleš Michl několikrát zopakoval, že se mu líbí silná koruna a v tuto chvíli pro centrální banku není tématem její nebezpečí pro export, ale především její pozitivní působení na inflaci. I proto koruna zůstává po zasedání relativně silná (a to nehledě na to, že ČNB předpokládá v prognóze dál spíše oslabování české měny).