"Chtěli jsme se poznat jinak než jen v saku a košilích"

Hana Zemková, Relatonship Manager pro banky, ČSOB

Markéta Kučerová, Specialized Banking Officier, ČSOB

Jak vaše cesta v ČSOB vlastně začala?

Vše začalo přihlášením do trainee programu Foxes v roce 2014, do kterého jsme byly spolu s deseti kolegy vybrány z asi 500 uchazečů z celé ČR. Byl to pro nás nejlepší start kariéry, jaký jsme si v bankovnictví mohly přát. Díky prestiži a komplexnosti trainee programu jsme měly příležitost seznámit se s chodem korporátního a institucionálního bankovnictví (CIB) jedné z největších bank v ČR, navázat cenné kontakty a po půl roce rotací zahájit naše působení naplno v týmech specializovaného financování.  

Co bylo hlavní pracovní náplní v prvních týdnech?

Trainee program byl roční a byl rozdělen do dvou částí – první polovina je ve formě přednášek, konferencí a stáží na různých útvarech, a druhá polovina představuje již práci na obchodní pozici korporátního bankovnictví. V současné době máme již fixní pracovní pozici na plný úvazek. 

Kdy jste si prvně všimly, že by se dalo v rámci centrály ČSOB něco vylepšit?

Spíše než vylepšit nás s kolegyní napadlo zorganizovat něco, co tady ještě nebylo. Díky diskuzím s řediteli poboček a managementem v rámci Foxes jsme měly pocit, že banka je opravdu nakloněna novým nápadům a otevřena zajímavým projektům. Panuje tu velice pozitivní prostředí v tom smyslu, že pokud dostanete nápad, či máte myšlenku, není problém ji probrat s lidmi, kteří vedou váš útvar. Nás s touto myšlenkou přijal ředitel korporátního a institucionálního bankovnictví Ján Lučan a také člen představenstva Petr Knapp. 

V čem vlastně spočívá podstata celého networkingového projektu?

Myšlenka je poskytnout lidem ze segmentu korporátního bankovnictví ČSOB příležitost, aby se navzájem blíže seznámili. Propojit jednotlivé útvary a kolegy v korporátu, posílit týmovou práci a zároveň vnést do banky prostor poznat se jinak než jen v saku a košilích. Celý projekt je koncipován tak, aby se nejen kolegové, ale i klienti korporátního bankovnictví častěji scházeli a při té příležitosti rozvíjeli také byznys. Po konzultaci s manažery jsme jako formu zvolily kolektivní kruhové tréninky, které nejsou tak časté jako golfová setkání a zároveň se při nich lidé skvěle pobaví. 

Jaké byly první kroky, které jste v rámci realizace projektu musely podniknout?

Nejdříve jsme si zmapovaly terén, zjistily, jaké akce se pořádají pro klienty u konkurence. Následně jsme uspořádaly menší výběrové řízení na trenéra. Mezi uchazeči zazářil Jiří Nečásek, který je se svým kolegou průkopník kruhových tréninků v ČR. Protože centrála banky v Radlicích disponuje vlastní tělocvičnou, zjistily jsme si podmínky pořádání hodin a rezervovaly sál. Následně jsme koncept konzultovaly s managementem banky. Samy jsme zorganizovaly menší marketingovou kampaň v rámci CIB, jejíž součástí byl i slavnostní večer, kde byl prezentován celý koncept. V rámci tohoto jsme také daly prostor české společnosti Lifefood Czech Republic s.r.o., která se následně stala důležitým targetem SME segmentu. 

Setkaly jste se s překážkami? V čem byl největší problém?

Největší výzvou bylo věc diskutovat s managementem a řediteli poboček, kteří jsou velmi zaneprázdněni. Jako naprostí nováčci jsme měly obavy, že je náš projekt nebude zajímat. Opak byl ale pravdou, všichni byli velice otevření, udělali si čas a předali nám své zkušenosti, čehož si osobně vážíme ze všeho nejvíc. 

Jaké byly první ohlasy ze strany zaměstnanců banky?

Obešly jsme naše tři pražské korporátní pobočky a osobně se sešly s jejich řediteli, abychom získaly jejich názor na koncepci. Většina kolegů byla zvědavá a těšila se. Samozřejmě se ale objevovaly i ne úplně kladné reakce. Setkávaly jsme se s tím, že jde o pouhé cvičení bez přidané hodnoty pro banku. Nyní už tyto hlasy ovšem slyšet nejsou. 

Kolik lidí se v průměru schází na programu kolektivního cvičení?

Utvořilo se jádro asi šesti kolegů, kteří chodí na hodiny s železnou pravidelností. Jsou to bankéři a dealeři, kteří jsou zvyklí sportovat a kruhové tréninky si velmi pochvalují. V letních měsících chodilo na hodiny okolo 15 lidí. Nyní připravujeme rozšíření o druhou hodinu, která by byla otevřena i pro zbytek zaměstnanců, kteří pracují na centrále v Radlicích, nejen CIB. 

Plánujete v současné době další programy v rámci Networkingového projektu?

Nyní je v přípravách networkingový event Den bez kravaty, určený především pro klienty korporátního bankovnictví. Ten bude naplněn kruhovým tréninkem, motivačním setkáním s ultramaratoncem René Kujanem, welness a degustací vín. Event bude představen na největším setkání ČSOB CIB – Sales Eventu. 

Příjemným vedlejším efektem tohoto projektu byla i podpora začínajících firem. Společnosti Lifefood jsme zprostředkovaly možnost oslovit zaměstnance ČSOB skrze zapojení do Zaměstnaneckého e-shopu a workshopu na našem slavnostním zahájení. Nyní mimo jiné pracujeme na koncepci platformy pro podporu start-upů a začínajících společností s potenciálem. 

Co jste všechno získaly v průběhu vašeho juniorského programu v ČSOB?

Trainee program byl pro nás jednoznačně vstupenka do světa specializovaného korporátního bankovnictví, do kterého bychom se dostaly možná až po několika letech. Je to obrovská příležitost. Získaly jsme velké množství kontaktů a možnost se učit od velice zkušených lidí na trhu. Celkově je také velmi obohacující zjistit, jak funguje celá banka, seznámit se s jednotlivými segmenty a hlavně v nich mít lidi, se kterými se znáte. 

"EY tímy kdekoľvek na svete môžu použiť náš produkt"

Matej Minárik, Advisory Manager, EY 

Jak jste začal svoji kariéru v EY?

Popri štúdiu na VŠ som pracoval ako programátor, ale ako sa blížil koniec štúdia, rozhodol som sa, že by som chcel skúsiť niečo iné. Po zmapovaní možností, ktoré sa v tom čase vyskytovali a absolvovaní množstva pracovných pohovorov som si povedal, že EY je tá spoločnosť, v ktorej chcem naštartovať svoju kariéru po ukončení štúdia.

Věděl jste už při studiu, že chcete pracovat v EY?
Nie. V čase, keď som študoval informačné technológie pred 9 rokmi, spoločnosť EY nebola v povedomí študentov asociovaná s IT poradenstvom a tak sa tam nikto nesnažil rozbehnúť svoju kariéru. O EY som sa dozvedel náhodou na veľtrhu pracovných príležitostí. A každá ďalšia skúsenosť, ktorú som potom s EY mal ma viedla k presvedčeniu, že to bude pre mňa to správne miesto.

Jaké byly Vaše první týdny v EY? 

Hektické. Od prvého dňa ma čakalo niekoľko týždňov intenzívnych školení a skúšok. Hneď potom som začal pracovať na projektoch pre našich klientov. To bola pre mňa veľká zmena. Namiesto neustálej práce s počítačom som dennodenne absolvoval niekoľko stretnutí s klientmi.

Vy sám jste autorem nového produktové inovace EY na řízení rizik. Co bylo impulzem k vytvoření této inovace?

V rámci jedného projektu zameraného na riadenie rizík v ERP systéme sme si s kolegom povedali, že by sme mohli pre klienta vytvoriť nástroj, ktorý mu umožní tieto riziká efektívne identifikovať, dokumentovať a odstraňovať. Toto bol prístup, ktorý bol v EY nový a tak sme museli aj interne presvedčiť vedenie v EY, že je to tá správna cesta. Vďaka tomu, že sme pevne verili, že to dokážeme sa nám to podarilo a náš nápad oslovil aj klienta. Nasledujúce mesiace boli náročné, lebo pretaviť nápad do výsledného produktu bolo ťažšie, než sme čakali. Ale podarilo sa to a k spokojnosti všetkých strán.

Co všechno tento nový produkt EY přinesl?

Náš produkt dokáže veľmi efektívne zanalyzovať komplexné dáta a poskytnúť želané výstupy, ktoré je takmer nemožné získať manuálne. Tak sme začali túto službu na identifikáciu rizík v ich ERP systémech ponúkať naším klientom, pričom sme interne využívali náš produkt. Fungovalo to, a tak sme si povedali, prečo by túto službu za pomoci nášho nástroja nemohli svojim klientom poskytovať naši kolegovia v iných krajinách. Hlavným prínosom v súčasnosti je, že EY tímy kdekoľvek na svete môžu použiť náš produkt a dodať svojim klientom vďaka nemu vysoko kvalitné služby vo veľmi krátkom čase. Momentálne sa používa najmä v Európe, ale už sme ho úspešne vyskúšali aj v Latinskej Amerike, Austrálii, Singapure či v Spojených Štátoch. A stále pracujem na rozširovaní povedomia o našom produkte v ďalších lokalitách.

Setkal jste se při realizaci vašeho projektu s problémy z důvodů, že jste mladý a ve firmě nový?

Nie. Kolektív v EY je celkovo relatívne mladý a nestretol som sa s tým, že vek by v EY obmedzoval kohokoľvek s dobrou myšlienkou.

Pracujete v současné době na dalších inovacích?

Stále pracujeme na vývoji nových a vylepšovaní existujúcich funkcií. „Čo je dobré dnes, nemusí zajtra stačiť“ určite platí aj v našom prípade. Taktiež sa snažím presvedčiť mojich kolegov nech aktívne zdieľajú svoje nápady, lebo mnohé z nich zapadnú prachom len preto, že lokálne nie sú perspektívne, ale z celosvetového hľadiska môžu byť výnimočné.

Myslíte si, že velké korporace jako EY podporují mladé lidi, kteří mají chuť pracovat?
Verím tomu, že spoločnosti (veľké aj menšie), ktoré nevyhľadávajú a nepodporujú talentovaných ľudí, sú skôr či neskôr odsúdené k zániku. Čo sa týka EY, tak môžem potvrdiť, že tu máme zavedených niekoľko programov na vyhľadávanie, podporu a ocenenie ľudí s výnimočnými nápadmi a výsledkami. Je to ale na každom z nás, ako priestor, ktorý nám zamestnávateľ poskytne, využijeme.

Co byste doporučil mladým lidem, kteří by chtěli pracovat ve firmě jako je EY?

Ak ešte študujete, tak sa to snažte využiť na maximum. Keď si vyberáte tému diplomovej práce alebo iných projektov, vyberte si niečo zmysluplné a porozmýšľajte nad tým, či a ako to budete vedieť využiť v budúcnosti. Ak Vám pôjde len o to, aby ste niečo odovzdali, bude to stratený čas. Spolupracujte. Sami toho dokážete veľa, ale v tímoch dosiahnete viac. Buďte aktívny, vzdelávajte sa v oblastiach, ktoré Vás zaujímajú.