Zatímco respondenti z nejstarší generace (54 až 65 let) se často spoléhají na to, že budou na stará kolena žít hlavně ze starobního důchodu, mladí lidé do 35 let si často plánují, že se v této fázi života budou spoléhat hlavně sami na sebe a na své úspory. Penzijní spoření má přitom jen 38,1 procent z nich. Z dat dále vyplývá, že téměř 22,8 % mladých do 35 let věku se na stáří zatím vůbec finančně nepřipravuje.  

Svědomitější začínají být až v době, kdy už se věkem řadí do sendvičové generace a je jim tedy mezi 36 a 53 roky. V této skupině přiznává, že se vůbec nepřipravuje, už „jen“ 9,2 procent respondentů. Naopak alespoň nějakou formou si na stáří šetří přes 90 procent dotázaných. To ale podle odborníků na pohodlné stáří nemusí stačit.

„Náhradový poměr se v posledních letech mírně navyšoval. Tento trend už kvůli stárnoucí populaci půjde jen stěží zachovat. Pokud si tedy chceme v důchodu udržet stávající životní úroveň, pro většinu z nás budou nezbytné vlastní úspory. Klíčové je proto začít šetřit co nejdříve,“ připomněl Martin Vašek, generální ředitel Penzijní společnosti ČSOB.

Tím spíše, že velká část lidí nechce v důchodu slevovat z určitých standardů nebo si plánuje poměrně nákladné aktivity. Bezmála polovina respondentů se odmítá stěhovat ze svého stávajícího bydlení do menšího a jen 5,6 % procent z nich se plánuje na stará kolena stěhovat do nového, jde ale zejména o lidi s čistým měsíčním příjmem nad 40 tisíc korun. Zajímavé je pak meziroční srovnání, ještě v roce 2018 se totiž bylo ochotných přestěhovat do menšího celých 14 procent dotázaných, tedy o 8,4 procenta více.

Přes 40 procent respondentů se navíc těší, že v důchodu bude cestovat, polovina si chce užívat koníčky a přes pětinu respondentů si plánuje plnit sny, na které dříve nebyl čas. Pouze 13,9 procenta žen a 10,3 procenta mužů přitom plánuje i v penzi nadále pracovat a přilepšit si tak.

Na pomoc rodiny většina lidí nespoléhá

Klíčovým zjištěním průzkumu je i fakt, že ani jedna skupina dotazovaných se nespoléhá na pomoc od svých blízkých ve stáří. Celkem tři čtvrtiny dotázaných s žádnou podporou nepočítají či o ni nestojí. „Můžeme ale sledovat zřejmý rozpor v tom, jak jednotlivé generace vnímají mezigenerační pomoc. Starší účastníci výzkumu hovoří o zachování autonomie a mladší generace má v plánu svým blízkým pomáhat. I v naší práci často vnímáme tento rozpor - přáním seniorů a představa jejich blízkých,“ říká ředitel Sue Ryder Matěj Lejsal.

Penzijní společnost se v rámci projektu Vzpomínky na stáří soustředí na to, jak se posouvají očekávání jednotlivých generací a staví je do kontrastu s tím, jak svou situaci reálně vnímají sami senioři. Projekt se opírá o experty ČSOB Penzijní společnosti, data z několika unikátních průzkumů a vývoje, který plyne z jejich srovnání, ale také o své dlouholeté partnery a jejich expertízu. Mezi ně patří například nezisková organizace zabývající se pomocí seniorům Sue Ryder.

Průzkum v rámci projektu Vzpomínky na stáří probíhal v listopadu a prosinci minulého roku a zúčastnilo se ho 623 respondentů. Průzkum zkoumal generační rozdíly ve vnímání stáří a života v penzi, a to u třech věkových skupin: mladí lidé (18 až 35 let), příslušníci takzvané sendvičové generace (36 až 53 let) a starší lidé (54 až 65). Součástí projektu byl i kvalitativní průzkum, který probíhal formou rozhovorů se zástupci jednotlivých skupin.