I když nemáme k dispozici detailní strukturu a s přesnější analýzou je třeba si počkat, jsou některé důvody vidět již dnes. Oproti našemu odhadu (v základním členění) zvolnily výrazněji ceny energií (-0,7 % m/m) i ceny potravin (-0,6 % m/m). Zejména u cen potravin to však až tak pozitivní zpráva není. Vzhledem ke svižnému růstu cen v zemědělské produkci (živočišná výroba) a vysoké rozkolísanosti cen potravin rozhodně nesázíme na dlouhodobý dezinflační efekt potravin v nákupních košících.

Čistě opticky nám však potraviny s inflací v nejbližších měsících mohou pomoci. Faktem totiž je, že meziroční potravinová inflace začíná postupně odeznívat, protože narážíme na vysoké srovnávací základny z minulého roku. Tento efekt se bude prohlubovat ještě minimálně v říjnu a listopadu, kdy se může i díky dalšímu zlevnění energií celková meziroční inflace pohybovat v těsnější blízkosti 2% inflačního cíle.

Na centrální banku to však stejně jako inflační čísla asi výrazněji nezapůsobí - inflace služeb jako jedno z hlavních pro-inflačních rizik totiž podle očekávání dál zůstává zvýšená a ostře kontrastuje s vývojem u zboží. Nižší inflační čísla by však mohla přispět alespoň k lehké korekci tržních sazeb, které šly v posledních týdnech pod vlivem spíše jestřábích komentářů z ČNB viditelně směrem vzhůru.

Letošního vrcholu dosáhla inflace v červnu, kdy spotřebitelské ceny meziročně stouply o 2,9 %, v červenci pak meziroční inflace zvolnila na 2,7 %. Ke zveřejňování předběžného odhadu inflace přistoupil ČSÚ v letošním roce kvůli dlouhodobé poptávce, která přicházela z finančního trhu, zejména z České národní banky.