„Důvod, proč jsme tento návrh zákona předložili, byl náš slib z programového prohlášení vlády. V tom se kabinet zavázal, že posílí význam Národní rozvojové banky podle západoevropských vzorů, ale také, že stát tuto banku více zapojí do finančního zajištění projektů v obcích a krajích. Vznikne tak platforma, která pomůže jak cashflow státního rozpočtu, tak výrazně zlepší možnosti pro financování a realizaci rozvojových projektů,“ okomentoval dosavadní legislativní proces ministr financí Zbyněk Stanjura.
Národní rozvojová banka má v české ekonomice jedinečnou roli. Jde o specializovanou bankovní instituci, která je jedním z nástrojů realizace hospodářské politiky státu. Z pohledu zákona (a z něj vyplývajících povinností) je však NRB dosud vnímána stejně jako komerční banky, které poskytují jiné služby a mají odlišené cíle. Ministerstvo financí proto připravilo legislativní změnu, která umožní NRB lépe plnit její roli.
„Zákon o Národní rozvojové bance je jedním z transformačních kroků s cílem vytvořit plnokrevnou rozvojovou banku evropského střihu. S ohledem na specifické postavení těchto institucí je standardem ve vyspělých zemích existence zákona, který definuje především právní rámec upravující výkon činnosti těchto institucí. Zákon dále ukotvuje státní záruky za emitované dluhopisy stejným způsobem jako v případě České exportní banky a v tomto kontextu také upravuje podmínky pro integraci obou bank. Zároveň se tímto zákonem v rámci České republiky nastaví k NRB podobný přístup, jako mají nastaveny další rozvojové banky v EU. Jde o logický krok, rozvojové banky mají oproti komerčním bankám jiné zaměření a priority ve své činnosti,“ vysvětluje Tomáš Nidetzký, předseda představenstva Národní rozvojové banky.
Ke změnám na evropské úrovni již došlo během letošního léta, kdy se podařilo vyjednat zařazení NRB na seznam speciálních úvěrových institucí ve směrnici CRD. Na tomto seznamu figuruje většina národních rozvojových bank v EU. Po legislativní změně bude NRB nadále bankou držící bankovní licenci, zůstane pod dohledem ČNB a bude se řídit většinou právních předpisů regulujících činnost bank. Banka nebude přijímat vklady od veřejnosti, zůstane jí ale zachována možnost přijímat depozita od municipalit, pro které půjde o alternativu k úložkám u běžných komerčních bank.
„Nový zákon o Národní rozvojové bance znamená významný posun v možnostech financování strategických projektů, které přispějí k růstu české ekonomiky a rozvoji klíčových oblastí, jako jsou rozvoj infrastruktury, inovace, dostupné bydlení, věda či výzkum. Tento zákon vytváří nové příležitosti pro spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem, což umožní komerčním bankám aktivně se zapojit do dlouhodobého financování a přispět k udržitelnému rozvoji České republiky. Právě prostřednictvím NRB bychom mohli financovat strategické investice soukromého i veřejného sektoru, které přispějí k zelené tranzici Česka. Inovace a dekarbonizace české ekonomiky předpokládá investice na úrovni 1,7 - 3 % HDP, do roku 2050 až 3,2 bilionu korun majoritně ze soukromého sektoru. Role bank je tak na cestě k udržitelnějšímu Česku naprosto klíčová a nezastupitelná,“ uvedl Jan Juchelka, prezident České bankovní asociace a generální ředitel Komerční banky.
Třetím čtením v Poslanecké sněmovně úspěšně prošel také doprovodný zákon k návrhu zákona o NRB, který mimo jiné obsahuje novelizaci zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Ta představuje nezbytný krok v probíhající integraci Národní rozvojové banky a České exportní banky, kterou schválila vláda 29. listopadu 2023.
„Vytvoření bankovní skupiny NRB a ČEB umožní maximalizovat kapitál obou bank ve prospěch posunu české ekonomiky v ekonomiku postavenou na inovacích, přidané hodnotě a finálních produktech,“ uvedl Daniel Krumpolc, předseda představenstva České exportní banky. „Schválení doprovodného zákona, který upravuje i zákon o pojišťování a financování vývozu, dále posiluje možnosti ČEB podpořit české vývozně orientované podniky při jejich investicích do modernizace a konkurenceschopnosti. Nově bude ČEB také schopna financovat české firmy v rámci jejich dodávek pro strategické projekty v ČR, a to např. v oblasti jaderné energetiky,“ doplnil Krumpolc.
Propojení státem vlastněných bank zvýší záruční a úvěrové kapacity NRB o desítky miliard korun, a to bez dodatečných nákladů pro státní rozpočet. Vznikne tak kompetenční centrum pro oblast finančních nástrojů EU, podpory podnikání, konkurenceschopnosti, financování infrastruktury a exportního financování.
Legislativní proces obou zákonů bude nyní pokračovat v Senátu. Pokud je senátoři podpoří, budou návrhy předloženy prezidentu republiky.