„Bankovní institut vysoká škola certifikuje odhadce nejdéle ze všech subjektů u nás – od roku 1996. Vydali jsme přes polovinu všech certifikátů v České republice a lidé, kteří ho od nás mají, našli nejčastěji uplatnění jako živnostníci, v bankách a finančních institucích, realitních kancelářích, ve znaleckých ústavech, ale také na finančních úřadech,“ říká generální ředitelka BIVŠ Martina Mannová a dodává: „Členy a spolupracovníky certifikačního orgánu jsou přitom významní představitelé bankovního i realitního sektoru a odhadci.“

Oceňování nemovitostí je dnes již etablovanou vědní disciplínou, která má významnou pozici v bakalářském studijním oboru Oceňování majetku, akreditovaného a vyučovaného na BIVŠ. Jeho absolvent se může ucházet o pozici asistenta certifikovaného odhadce, což mu otevírá dveře do bank. Následné tři roky praxe v bankovním sektoru jsou jednou z podmínek pro získání plné certifikace. Plat certifikovaných odhadců je dnes zhruba dvojnásobkem průměrné mzdy, tedy cca 50 tisíc korun.

„Banky pro poskytování úvěrů vyžadují ocenění nemovitostí zásadně od certifikovaných odhadců, kteří jsou zárukou vysoké odborné kvalifikace, nezbytné pro objektivní stanovení hodnoty úvěrovaných nemovitostí“ říká garant oboru Oceňování majetku BIVŠ Jan Pašek a dodává: „V současné době odhadujeme, že ceny realit v roce 2015 porostou podobně jako loni, v případě rezidenčních nemovitostí v průměru okolo 4 %. Roste totiž ekonomická aktivita v ČR i celém regionu, zlepšuje se situace na trhu práce, dochází k dalšímu poklesu úrokových sazeb úvěrů na bydlení a lidé vnímají nemovitosti jako bezpečné investice. To jsou všechno indikátory předpokládaného souvislého nárůstu poptávky po nemovitostech pro bydlení i pozemcích, na který bude realitní trh reagovat růstem jejich cen. Čím atraktivnější lokalita, tím bude nárůst vyšší, a naopak.“

Velmi specifickou problematikou je oceňování historických budov a památek. Právě na BIVŠ před několika lety k tomuto účelu vznikla dnes již osvědčená metodika, kterou postupně převzaly další organizace. I díky ní je dnes možné konstatovat, že třeba nemovitosti v historické Lví ulici v Praze mají odhadovanou cenu 400 tisíc Kč/m2 a Myšák ve Vodičkově ulici 235 tisíc Kč/m2. Ve světě je současnou nejdražší privátní nemovitostí zřejmě 27patrová budova Antilia v indické Bombaji s tanečními sály, apartmány pro hosty, lázněmi, vícepatrovou garáží a terasovitými zahradami. Cena? V přepočtu kolem 21 miliard korun. A byt v rezidenci One Hyde Park v Londýně stál bohatého muže z východní Evropy 4,7 miliardy korun.  Mezi nejdražší historické stavby patří vila La Leopolda na Azurovém pobřeží, za kterou neznámý ruský oligarcha zaplatil 12 miliard. Středověký chrámový komplex Angkor v Kambodži, zapsaný na seznam památek UNESCO, by ale měl cenu mnoha desítek možná stovek miliard Kč.

„Archeologický park Angkor je jednou z nejvýznamnějších kulturních památek na světě, mezi 9. a 15. stoletím zde leželo centrum rozsáhlé Khmerské říše. Jedná se o oblast se stovkami více či méně dochovaných stavebních monumentů a památek, ve které probíhá celosvětově unikátní výzkum“ říká Jan Pašek, který je – kromě přednášení na BIVŠ a ZČU v Plzni – také vedoucím českého výzkumného týmu CNPA v Angkoru. Z celého světa má povolení a příležitost provádět výzkum v tomto cenném prostoru jen několik málo týmů. „Naposledy jsme byli v Angkoru na konci minulého roku – končila nám platnost 5letého povolení k provádění výzkumné činnosti. Na základě výsledků naší práce nám byla akreditace bez problémů prodloužena. Jako zřejmě jediní na světě jsme vytvořili funkční numerické modely chrámových konstrukcí, na kterých lze simulovat jejich chování. To je podstatné například pro predikci jejich zbytkové životnosti. Další měření, nezbytná pro ověřování a optimalizaci modelů, budeme provádět letos. Ovšem i samotné objektivní stanovení hodnoty archeoparku s použitím metodiky BIVŠ pro komplexní oceňování by bylo značně rozsáhlým odborným úkolem, vyžadujícím zahrnutí mnoha faktorů (například i kvantifikaci přínosu chrámového komplexu pro hodnotu nemovitostí v jeho okolí, mimo jiné i v blízkém 170tisícovém městě Siem Reap).“

Profese odhadců nemovitostí měla význam v minulosti, má ho v současnosti a zcela jistě mít bude i v budoucnosti. Zvlášť v době, kdy končí ekonomická krize a realitní trh oživuje. Do současné doby byly reality vnímány především jako dobře uložené finanční prostředky, příliš se neobchodovaly a také banky byly opatrnější – poskytovaly hypotéky většinou maximálně do výše 60 % celkové hodnoty nemovitosti. Nyní ale banky zvyšují dostupnost hypotečních úvěrů, dochází tak k rozvoji individuálních i developerských aktivit v rezidenčním segmentu, ale roste i objem výstavby skladových a průmyslových areálů. Lze očekávat další investice do rekonstrukcí panelových a činžovních domů; zvelebení nemovitostí vedle dalších efektů přináší i zvýšení jejich hodnoty. Nejen trendům v realitách a oceňování nemovitostí bude věnována Konference odhadců, kterou tradičně pořádá Bankovní institut vysoká škola. Letos se uskuteční 29. května v sídle BIVŠ v pražských Stodůlkách.

„Na konferenci se bude mimo jiné diskutovat o podnikání v realitách. Zatímco v USA je pro práci realitního makléře naprosto nezbytné vysokoškolské vzdělání, v České republice tomu tak není,“ říká Martina Mannová. Generální ředitelka BIVŠ dodává, že by ku prospěchu všech bylo přijmout zákon o realitním podnikání a stanovit jasné podmínky pro výkon činnosti realitního makléře. Tato živnost totiž do současné doby není vázaná na vzdělání.