Prezidentské volby v USA o víkendu konečně odhalily vítěze. Sice nejde o oficiální výsledky, je tu ale mizivá šance, že by ještě došlo ke zvratu. Přepočítávání hlasů obvykle čísla změní jen kosmeticky a změna pořadí hned v několika státech vypadá nereálně. Donald Trump ještě může citelně zasáhnout do hry, není to ovšem v boji o obhajobu prezidentského křesla. Tam se už dohrálo a uznává to i čím dál více lidí z jeho týmu, kteří se od něj postupně odvracejí.

Boj o Senát stále u konce není, ale navrch mají republikáni. Aktuální stav je 48:48 křesel, ovšem republikánští kandidáti pravděpodobně získají ještě po jednom na Aljašce a v Severní Karolíně. O zbylá dvě místa se svede souboj až začátkem ledna v druhém kole voleb v Georgii. Demokrati by potřebovali získat obě, aby Senát (díky hlasu viceprezidentky) ovládli. Nyní to vypadá, že se jim to spíše nepovede, respektive trhy s tím počítají naplno a rozdělený Kongres jim nadále vylepšuje náladu. Mohly by se tedy zaměřit na jiné téma, kterým by podle nás měl být nebezpečný rozmach koronaviru v USA.

Tady se ale dostáváme zpět k úřadujícímu prezidentovi. Trump zůstává věrný své nevyzpytatelnosti a nechává nás spekulovat, jak moc nestandardní bude jeho předání moci. Všechny pravomoci mu zůstávají až do 20. ledna a bylo by třeba jich využít třeba k boji s koronavirem. Jenže těžko čekat, že by se tento bod v jeho žebříčku vyšplhal nahoru. Až skončí soudní bitvy o volby (podle odborníků nemají valný smysl), prezident se může zaměřit hlavně na svou další budoucnost, tedy navázání na předchozí byznys, problémy se splátkami dluhů, obranu proti soudům po ztrátě imunity atp. Je klidně možné, že odvrácení od problémů země vrhne stín i na republikány usilující o Senát v druhém, lednovém kole voleb.

Celkově tedy čekáme, že se trhy budou radovat z voleb dočasně. První, co náladu může zkazit, je rozmach koronaviru v kombinaci s vlažným přístupem federální vlády. Fed může podat pomocnou ruku až v prosinci, nová vláda s novým Kongresem až v lednu. Protivahou jako obvykle mohou být zprávy o vakcínách a jejich postupu skrze schvalovací proces. První preparáty západní provenience by měly být dostupné od konce roku. Nejpozději v prosinci pak čekáme také opětovný nárůst volební nervozity spolu s rizikem, že by druhá kola voleb přece jen vedla ke zmodrání Senátu.

Nová makrodata tento týden nedosahují velké důležitosti. Revize HDP ani průmyslová výroba v eurozóně by neměly s trhy hýbat. U průmyslu jde zatím o zářijová data, dopady karanténních opatření se dají čekat spíše až v říjnu, a především ve službách. Ani americké cenové statistiky podle nás s náladou na trzích příliš nepohnou, sledovat ovšem budeme data Michiganské university, zda spotřebitelům v listopadu vydržela dobrá nálada.

Mezitím na akciových trzích sledujeme překotnou rotaci z hodnoty zpátky do růstu (tj. IT/komunikací), kterou pohání zejména vidina rozpolceného Kongresu, který by měl notně přibrzdit případný rozlet výnosů (a daní) v očekávání masivnějšího fiskálního stimulu. Rozdělený Kongres navíc nejspíš otupí regulatorní snahy svázat, nebo dokonce rozdělit velké technologické hegemony dnešní doby. Pro podrobnější rozbor viz. čtvrteční follow-up k americkým volbám.

Z pohledu výsledkové sezóny se kvapem blížíme jejímu konci. Napilno bude mít v tomto týdnu především německý DAX, ale zajímavý může být i čtvrteční závěr amerického obchodování, kdy reportují nejenom Applied Materials nebo Walt Disney, ale také záhadný nováček na americké burze, softwarová společnost Palantir Technologies.