Analýza Euro Monitor každý rok hodnotí ekonomiky členských zemí EU na základě 20 ukazatelů v rámci čtyř kategorií: fiskální udržitelnosti, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a produktivity, soukromého a veřejného dluhu. Celkové hodnocení eurozóny pro rok 2018 stanovila Allianz na 6,8 bodu na stupnici od 1 do 10. Jde o solidní výsledek, naposledy překonaný v roce 2001.
„Česká republika pokračuje ve stabilním a velice silném růstu, v důsledku čehož vykazuje jen nízkou úroveň makroekonomické nerovnováhy,“ uvádí studie. Její skóre přesto meziročně pokleslo o 0,6 bodu na 7,8 – ekonomika začíná vykazovat známky přehřátí. Růst mezd s sebou přinesl zdražení ceny práce a Česko začíná ztrácet konkurenceschopnost, což mimo jiné stálo i za neuspokojivým výsledkem exportu za rok 2018 ve srovnání s globálními trendy. Naopak nízké zadlužení soukromého i veřejného sektoru a výrazně pozitivní situace na pracovním trhu patří k hlavním faktorům, díky kterým se ČR stále drží v žebříčku vysoko.
„Podíváme-li se na jednotlivé země, důvod pro znepokojení přinášejí čtyři největší ekonomiky eurozóny – ačkoli každá z jiných příčin,“ komentuje výsledky Michael Heise, hlavní ekonom Allianz. Na posledním místě společně skončila Itálie a Francie, kterým se stále nepodařilo plně zotavit z dopadů celosvětové finanční krize a následné dluhové krize v eurozóně. Vrásky dělá ekonomům také Španělsko, jehož aktuální potenciál pro reformy hodnotí špatně.
„Čtvrtou zaostávající ekonomikou, jak ji zhodnotil náš žebříček Euro Monitor, je Německo, navzdory jeho opětovnému prvnímu místu v celkovém pořadí. Tento verdikt je založen na prudkém zhoršení míry potenciálu pro reformy ve srovnání s jeho souputníky,“ uvedl Heise. V podkategorii zabývající se ekonomickým vývojem spadlo Německo na třinácté místo, a to na základě slabšího růstu exportu v porovnání s globálními trendy, a nízkému růstu produktivity. Představuje to pro něj nejhorší výsledek od zavedení eura a obrovský propad z druhého místa v roce 2014.