Dotazník je firmám volně k dispozici na stránkách České bankovní asociace. Banky tak vyslaly další signál, že jsou připraveny podílet se na vytváření takového podnikatelského prostředí, které povede k udržitelnému a společensky odpovědnému rozvoji země. Principy, které jsou k dosažení tohoto cíle nezbytné, se zároveň banky zavázaly zohledňovat i ve svých činnostech.

V současné době probíhá příprava novelizace EU směrnice k podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Corporate Sustainability Reporting Directive), která okruh a povinnosti vykazujících subjektů podstatně rozšíří na všechny velké firmy nad 250 zaměstnanců a všechny firmy kotované na veřejných trzích. Direktiva také zavede povinný audit vykazovaných ESG informací a podrobnější požadavky na podávání zpráv podle povinných EU standardů o udržitelnosti. EU požaduje, aby společnosti digitálně „označily“ nahlášené informace, aby byly strojově čitelné a vkládaly se do Jednotného evropského přístupového bodu (který zatím neexistuje, nicméně jeho vytvoření je součástí kroků předvídaných v rámci Unie kapitálových trhů). Pro malé a střední podniky EK uvažuje o zjednodušeném ESG výkaznictví.

Aby bylo možné transformační a udržitelné projekty podporovat, jsou zapotřebí kvalitní data. Vzhledem k tomu, že v současné době se povinnost sbírat a zveřejňovat ESG data týká pouze těch největších firem kotovaných na veřejných trzích, je jedinou cestou k jejich získání – kromě monitorování veřejně dostupných zdrojů – dotázat se klientů přímo.

ESG dotazník, který banky spolu s ČBA připravily, zahrnuje okruh typických údajů, které banky buď samy o klientovi sbírají ze veřejně dostupných zdrojů, nebo se klientů na ně dotazují s tím, že jsou mu zároveň připraveny bezplatně poskytnout metodickou podporu pro jejich správné vyhotovení. Přístupy jednotlivých bankovních domů se budou lišit v závislosti na politice a veřejných závazcích jejich mateřských institucí a skupin, nicméně okruh údajů zahrnutých v dotazníku dostatečně vystihuje typologii a obsah potřebných dat v celé šíři.

Už jen z letmého podhledu na jednotlivé oblasti v dotazníku je zřejmé, že ne všechny informace si banky dokážou samy obstarat ze třetích zdrojů. Jejich samozřejmou snahou bude, aby zbytečně nezvyšovaly administrativní zátěž svých klientů. Některé typy údajů tedy minimálně do doby, než budou výše uvedené firmy samy zveřejňovat v rámci dobrovolné či později obligatorní Zprávy o udržitelnosti, nebudou zjistitelné jinak než přímo od klienta. Zároveň je snahou bank, aby dokázaly klientovi položit, pokud možno jednoznačné a jasně formulované otázky, na které lze ideálně odpovědět buď ano nebo ne. U některých otázek bude třeba, aby kladná odpověď klienta byla doplněna i stručným vysvětlením.

Povinný ESG reporting se na banky částečně vztahuje již od poloviny roku 2021 a jejich povinnosti se budou velmi rychle rozšiřovat. Už v současné době údaje obsažené v dotazníku banky shromažďují u nových úvěrů či při přeceňování zástav (kde jde např. i o průkazy energetické náročnosti budov). Druhým důvodem jsou i skupinové závazky a politiky, které se nicméně do určité míry liší. Je známým faktem, že banky neposkytují financování do určitých oblastí, mezi které například patří hazard, drogy či obchodování s ohroženými druhy rostlin a zvířat. V souvislosti s ESG se často hovoří i o byznysu založeném na produkci či spalování fosilních paliv, nicméně tady platí a bude platit, že banky mají zájem podporovat a financovat transformaci takového byznysu směrem k udržitelnosti a samozřejmě za podmínky, že transformační projekt bude dávat smysl i ekonomicky.