Podle Asociace exportérů však výhled na první čtvrtletí roku 2015 není zdaleka tak optimistický. Vývozci upozorňují zejména na to, že firmy odvádějí vysoké daně, ale podpora státu je stále nízká, že české školství neodpovídá potřebám trhu a že vstup do eurozóny je lákavý, ale může nést mnohá rizika.

Index Asociace exportérů[1] na období od ledna do března roku 2015 se propadl na čtvrtinu hodnot oproti posledním 4 měsícům a dokonce na pětinu oproti hodnotám z druhého čtvrtletí tohoto roku. Index zůstává v kladných hodnotách, ale pouze na úrovni 3,6, což je v meziročním srovnání propad o více než 5 bodů. „Příčinou je především další výrazný pokles zahraniční poptávky, německých průmyslových zakázek, stále nedořešená ukrajinská krize a s ní související protiruské sankce, válka na Středním východě či epidemie eboly. Navíc již přestává působit oslabení kurzu koruny zapříčiněné intervencí ČNB,“ říká Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů, a doplňuje: „Lze proto očekávat, že český export bude v celém prvním čtvrtletí roku 2015 vykazovat podstatně horší čísla ve srovnání se stejným obdobím letošního roku.“

Asociace exportérů upozorňuje i na řadu dalších faktorů, které brání rozvoji vývozu z České republiky a přitom je možné jim legislativními změnami zamezit. Nejen o nich dnes zástupci asociace, její členové i další firmy diskutují na třináctém ročníku Exportního fóra v Trutnově.

Vysoké daně, drahé mýtné, konkurence z Číny a nízká podpora státu

Exportéři naráží na nedostatečnou podporu státu. A to i přes to, že vývoz je velmi důležitou součástí české ekonomiky, v loňském roce dosáhl hodnoty více než 77 % vytvořeného HDP. Propad exportu by tedy znamenal negativní důsledky pro naše hospodářství. Stát vybírá vysoké daně a odvody za zaměstnance, ale stále nemá dostatek prostředků na to, aby tuzemským firmám dostatečně pomáhal. „Ze státního rozpočtu kvůli korupčním kauzám, nelegálnímu zaměstnávání a dalším podvodným aktivitám unikají peníze, které by mohly být využity na podporu nejen exportních činností,“ vysvětluje Jiří Grund, předseda Asociace exportérů. Zároveň upozorňuje na nestabilní stav české legislativy: „Podnikatelské subjekty se musí často vyrovnávat se změnami prostředí, těžce přijímají dlouhodobá rozhodnutí a nové firmy váhají se vstupem na český trh.“

Firmy, které vyvážejí své zboží za hranice České republiky, nejčastěji využívají silniční dopravu. Pro export proto velké omezení představují vysoké zdanění pohonných hmot, drahé mýtné a špatný stav silnic. Kvůli katastrofálnímu stavu českých vozovek se zvyšuje opotřebení vozidel a dochází k poškození přepravovaného zboží. Množství odváděných prostředků rozhodně neodpovídá stavu, v jakém se česká infrastruktura nachází, a tím spíše tomu tak bude příští rok, kdy vejde v platnost zdražení mýta. Nejistotu zvyšuje také nejasnost ohledně budoucnosti systému mýtných bran a případných dalších nákladů vyplývajících z jeho změny.

Asociace exportérů jako faktor omezující vývoz uvádí také strukturu českého školství, která neodpovídá požadavkům trhu. Otto Daněk k tomu říká: „Česká republika je industriální zemí a technické obory jsou přitom dlouhodobě na ústupu. Zejména průmysl se potýká s nedostatečnou nabídkou kvalifikované pracovní síly.“

Ohrožením českých vývozců je i vzrůstající konkurence přicházející z Čínské lidové republiky. Tu Asociace exportérů považuje spíše za nekalou. V Číně panují nerovné podmínky, se kterými česká produkce nemůže konkurovat. Podnikatelé tam nerespektují duševní vlastnictví a zároveň neplatí daně z příjmu, ani odvody za zaměstnance a jsou tedy schopni tlačit ceny nepřirozeně nízko, což může být pro české firmy likvidační. „Žádáme otevřenou diskuzi k tomuto tématu, a to jak na jednáních Evropské komise, tak při politických návštěvách Čínské lidové republiky,“ apeluje Asociace exportérů ústy Jiřího Grunda.

Intervence ČNB a vstup do eurozóny

Naopak velmi pozitivně export ovlivnily intervence České národní banky. Asociace exportérů potvrzuje, že je to jedna z  věcí, kterými stát vývozce opravdu podpořil. Díky devalvaci koruny dosahovali vyšších zisků a lépe prosperovali. „Oslabení měny přineslo díky zamezení deflaci pozitivní dopady na celou českou ekonomiku, nejvíce z něj však těžili malí a střední vývozci. Celkem slabá koruna českému exportu přinesla zhruba 185 miliard korun,“ uvádí Jiří Grund. Otázkou však zůstává, jakým způsobem intervence ukončit tak, aby se ekonomika opět nepropadla. Jedním z řešení je plynulý přechod na euro.

„Přijetí eura je běh na dlouhou trať. Měli bychom pracovat na větší odolnosti české ekonomiky vůči nenadálým šokům. Po přijetí eura přijdeme o měnu, která umí tlumit nárazy zvenčí,“ vysvětluje Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, a dodává: „Z dlouhodobého hlediska je přijetí eura pro malou otevřenou ekonomiku výhodné. Vývozcům by to přineslo stabilní měnu a zjednodušení přeshraničního obchodu.“

Asociace exportérů nabádá ke zvážení všech souvisejících rizik. Problémy, které mohou nastat, jsme viděli na příkladech Řecka, Španělska i Slovenska. Exportéři apelují zejména na důsledné plnění Maastrichtských kritérií, posouzení kurzu koruny vůči euru a zhodnocení celkového stavu eurozóny. „Do potápějící se lodi by přeci nemělo smysl nastupovat,“ dodává Daněk.