Pro boj s kůrovcem je velice přínosná včasná detekce napadených stromů a jejich co možná nejrychlejší asanace, která zabrání uzavření vývojového cyklu a další reprodukci kůrovce. Jako účinný nástroj včasného monitoringu lze využít bezpilotních leteckých systémů, které pro detekci využívají změn vlastností stromu pozorovatelných v různých částech elektromagnetického spektra. Pomocí takto pořízených prostorových dat je možné změny kvantifikovat a připravit lesním hospodářům detailní podklady pro kvalifikovaná rozhodnutí. To právě umožňuje aplikace ForestGuard v uživatelsky přívětivém prostředí.

„Po napadení stromu škůdcem, v našem případě kůrovcem, se mění jeho spektrální charakteristika a například se zvyšuje i jeho teplota apod. Strom tedy reaguje na přítomnost škůdce dokonce dříve, než se jeho napadení projeví vizuálně, čehož právě využíváme v našem detekčním algoritmu,“ vysvětluje Tomáš Klouček z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze. Nejvhodnějším způsobem, jak monitorovat souvislé lesní plochy je využít některou z metod dálkového průzkumu Země. Doposud bylo pro studium využíváno spíše snímků pořízených pomocí družic či letadel. Běžně dostupné komerční družicové snímky ale často nedosahují potřebného prostorového rozlišení pro individuální detekci na úrovni jednotlivých stromů. „Možné je proto využít bezpilotních prostředků, které umožňují za přijatelnou cenu pořizovat snímky s velmi vysokým prostorovým rozlišením i s možným velkým počtem opakování. Zdají se tak vhodné pro potřeby detekce a monitoringu škůdcem napadených stromů,“ doplňuje Tomáše Kloučka kolega z FŽP Jan Komárek. Tým z ČZU proto podrobně popsal všechny kroky vedoucí k úspěšnému sběru dat pomocí bezpilotních leteckých systémů a tento metodický postup poté i certifikovalo Ministerstvo zemědělství.

Na základě certifikované metodiky jsme společně s firmou Unicorn vyvinuli aplikaci, která celý proces detekce napadených stromů uživatelsky zpřístupní nehledě na způsob pořízení dat. „Uživatelé tak mají k dispozici speciální aplikaci, do které nahrají snímky z bezpilotního prostředku a v řádech hodin mohou prohlížet aktuální stav z hlediska napadení kůrovcem,“ vysvětluje Karel Peška, ředitel produkčního streamu společnosti Unicorn. Ve výsledku by si poté majitel či správce lesa nalétnul vlastními prostředky či nechal nalétnout zájmovou lokalitu bezpilotním prostředkem a nahrál data do aplikace. Program snímky následně vyhodnotí a uživateli podá jasnou informaci, které stromy by bylo vhodné preventivně vytěžit a zamezit tak dalšímu šíření kůrovcové populace. „V případě větších společností, které již disponují dostatečným HW a SW vybavením, je možné aplikaci provozovat na vlastní infrastruktuře. Pro menší subjekty zvažujeme nasazení do cloudového prostředí, kdy bude aplikace dostupná formou služby,“ upřesňuje Peška.