O jaké konkrétně se jedná? Jaký vliv má na riskové modely současný ekonomický vývoj? A jaký vliv na vztah s klientem v rámci korporátního bankovnictví měla pandemie? Na tyto otázky a mnoho dalších odpovídá právě Zdeněk Turek v novém čísle Bankovnictví.

V Citi jste už krásných 31 let, vzpomenete si na vaše začátky? Co bylo z principu věci jiné, než když lidé začínají svoji kariéru dnes? Jak se lišily dovednosti, které jste tehdy musel mít, oproti tomu, co chcete po juniorních bankéřích dnes?

Na své začátky si rozhodně vzpomenu a vzpomínám na ně rád. Byl jsem jedním z prvních českých zaměstnanců Citibank, přičemž v té době nás bylo kolem dvaceti. Začínali jsme v hotelu Diplomat a čekali jsme, až budou hotové první kanceláře, které byly v budově Koospolu v Evropské ulici. Požadavky byly tehdy jiné, už jen proto, že jsme byli jedna z prvních zahraničních bank, která v Česku začínala. Zahraniční manažeři se učili od českých a my čeští od zahraničních, zejména pak jak se dělá bankovnictví. Dodávali jsme znalosti místního trhu, snažili se odhadnout, které firmy jsou dobré a které zase horší. Právě lokální znalost byla důležitá. Benefitem bylo taky umět anglicky, důležité byly komunikační schopnosti, umění navázat kontakt s klienty a udělat první marketing. Zároveň jsme museli provést první průzkum trhu a zahájit skutečné klientské vztahy. Myslím, že se nám to podařilo, a jsem na to hrdý, protože to položilo dobré základy banky, které trvají dodneška. Věřte tomu nebo ne, ale někteří klienti z roku 1991, 1992 jsou s námi pořád.