Jak by mohl vůbec vypadat vývoj sazeb v nadcházejícím období? Jaký vliv budou mít sazby na vývoj české ekonomiky? A které strukturální změny jsou pro naši ekonomiku nejzásadnější? Právě na tyto otázky a spoustu dalších odpovídá Jakub Seidler v novém čísle Bankovnictví.

Jakube, kolem měnové politiky ČNB bylo v posledních letech poměrně hodně diskusí, ale když se podíváme na vývoj inflace a ekonomiky, zdá se, že poslední dobou predikce centrální banky skutečně vycházejí a vše se tak nějak vrací do normálu. Jak to vnímáte vy, když se podíváte dva roky nazpět?

Záleží na úhlu pohledu, ve srovnání s mimořádnými událostmi posledních let, jako byla pandemie, dvouciferný nárůst inflace či energetická krize, se současná situace možná již jeví méně překotně. To pak umožňuje budoucí ekonomický vývoj odhadovat opět tradičními metodami, které v době bezprecedentních šoků až tak spolehlivě nefungují. I proto letos nevidíme tak výrazné revize starších prognóz, jak tomu bylo od vypuknutí pandemie. Nicméně míra rizik zůstává stále vysoká, indikátory v rámci konjunkturálního průzkumu, které každý měsíc sleduje Evropská komise i mezi tuzemskými firmami, ukazují, že míra nejistoty – ač oproti loňskému roku mírně poklesla – setrvává na velmi vysoké úrovni. Liší se sektor od sektoru, ale v případě tuzemského průmyslu je vnímaná nejistota ze strany firem ohledně budoucnosti jedna z nejvyšších v zemích EU, stejně negativní pak mají vnímání průmyslníci v Německu, citelně nad průměrem EU. Z tohoto pohledu jsme tak stále daleko od normálních předpandemických časů.