Jak se vlastně Luboš Komárek dívá na vývoj ekonomického prostředí v rámci svých mnohaletých zkušeností? Co by znamenalo přijetí eura? A proč se nám nedaří naplňovat cíle v oblasti finanční gramotnosti? Právě na tyto a spoustu dalších otázek naleznete v prázdninovém čísle Bankovnictví.

Ekonomie je prakticky váš život. V ČNB působíte 28 let a zároveň i stejně dlouho aktivně přednášíte. Zajímalo by mě, do jaké míry změnilo dění v posledních letech váš pohled na ekonomii. Ptám se proto, že tu bylo bezprecedentní období nulových sazeb a v té době mi ekonomové říkali, že sazby nad pěti procenty jsou otázkou minulosti.

Ekonomie je fascinující disciplína, ve které však není tolik opěrných bodů jako v jiných vědních oborech. Stále si pamatuji větu ze studií na University of Warwick ve Velké Británii, že učiteli můžeme říci, že „nemá pravdu“, s tím, že svoji argumentaci podložíme názorem patřičné ekonomické školy či publikovaného výzkumu.

Mě osobně to vede k pokoře dávat silná tvrzení a závěry, pokud nejsou analyticky podloženy. Zdá se mi, že svět finančních trhů pracuje často s krátkým časovým horizontem a pamětí. I naše komunita centrálních bankéřů se obvykle dívá jen na zhruba dva roky dopředu, což má sice logické zdůvodnění, neboť to je právě doba délky nejúčinnější transmise měnové politiky. Jedna prognóza střídá druhou a v jisté rutině to může vést k zapomínání pozice v hospodářském a finančním cyklu, potažmo dlouhodobých trendů, a k jistému ukolébání.

Více v prázdninovém čísle Bankovnictví.