Největším bankám světa se od finanční krize podařilo výrazně posílit kapitálovou pozici. Alarmující předkrizové případy, kdy některé banky měly poměr kmenového kapitálu tier 1 (CET1) pod 4 %, jsou minulostí a finanční instituce za uplynulou dekádu navýšily vlastní kapitál na trojnásobek. Od krize se v bankovním sektoru ale dramaticky zvýšily náklady na dodržování zákonů a jiných předpisů, nicméně související investice do informačních systémů a lidských zdrojů už mají podle názoru EY svůj vrchol za sebou. Náklady na dodržování předpisů budou samozřejmě nadále výrazně nad úrovní roku 2007, ale náklady na implementaci přísnější pokrizové obezřetnostní regulace už se stabilizovaly a budou naopak klesat. Většina bank také již vyřešila etické problémy z minulosti a snižují se i náklady na soudní spory.
Přesvědčivé důkazy o tom, že by nákladová základna finančních institucí byla flexibilnější či adaptabilnější než před krizí, chybí. Průzkum EY více než dvou stovek největších bank světa ukázal, že jejich celkové náklady se sice během posledních pěti let snížily o něco málo přes 10 %, pořád jsou ale o čtvrtinu vyšší než v roce 2008. Většina bankéřů, kteří se zúčastnili průzkumu, navíc očekává, že náklady během příštích tří let dál porostou. Výdaje na změnu regulace sice mírně klesnou, ale ta trocha uspořených finančních prostředků půjde do prorůstových projektů a na zajištění kybernetické bezpečnosti. V příštích třech letech tak podle oslovených bankéřů náklady porostou průměrně o 2,1 % ročně.
Situace hlavních českých bank se v otázce finanční stability výrazně liší. „Český trh je z pohledu využívání bankovních služeb spíše konzervativní,“ říká Pavel Riegger, vedoucí partner oddělení poradenství pro finanční instituce společnosti EY. „V poměru k HDP jsou české domácnosti 2 až 3 krát méně zadlužené než v ostatních vyspělých státech. To znamená bezpečnější pozici českých bank, které jsou navíc kapitálově dobře vybavené,“ vysvětluje Pavel Riegger.
Jsou banky připraveny na změnu, kterou přinášejí inovace?
Jak ukázal průzkum EY, 85 % oslovených bank považuje program digitální transformace za prioritu roku 2018. 70 % bank plánuje investice do technologií s cílem posílit v následujících třech letech svou konkurenční pozici a podíl na trhu. 62 % bank předpokládá, že do roku 2020 budou digitálně vyspělé, resp. stanou se digitálními lídry.
Banky, které se dokážou přizpůsobit inovační změně, budou mít lepší předpoklady k tomu, aby všechny tyto problémy zvládly a i v případě ekonomického poklesu si udržely solidní rentabilitu vlastního kapitálu. Klíčovou podmínkou úspěchu ale je nesnažit se zvládnout veškeré technologické a procesní inovace interně vlastními silami. 37 % globálních bank chce vyvíjet nové technologie interně.
Tradičním bankám roste v poslední době nová konkurence, objevují se digitální banky, fintech firmy či instituce nabízející high-touch a high-tech služby. O poskytování finančních služeb mají zájem také e-commerce subjekty a telekomunikační společnosti. Tito noví konkurenti reagují na rychle se proměňující očekávání zákazníků a na změny jejich chování a nutí banky, aby investovaly do nových technologií, a zabránily tak odlivu klientů.
„České banky intenzivně pracují na digitalizaci zejména klientských procesů, některé se více otevírají spolupráci s partnery z řad fintechů či externích dodavatelů a budují společné ekosystémy, které klientům nabídnou celou řadu inovativních finančních i nefinančních služeb,“ komentuje Pavel Riegger. „V EY provozujeme inovační centrum, kde propojujeme zkušenosti z tradičního bankovnictví a kreativitu mladé generace za účelem vývoje a implementace nových řešení, produktů a služeb. Detailně monitorujeme dění v oblasti startupů, vyhledáváme nové technologie a zkoumáme možnosti jejich využití pro praktická řešení. Například jsme navrhli a v několika evropských bankách implementovali unikátní řešení online půjčky s načerpáním úvěru do 15 minut,“ dodává Pavel Riegger.
Další důležitou prioritou bank v letošním roce je posílení kybernetické bezpečnosti. Je zřejmé, že v budoucnu bude hrát klíčovou roli v prevenci kybernetických útoků umělá inteligence a pokročilá analytika, které přispějí i ke snížení etických rizik a zkvalitnění monitoringu jakožto nástroje boje proti finanční kriminalitě.
„Umělá inteligence a strojové učení se dnes uplatňují v kybernetické bezpečnosti, v prevenci podvodů a v celé řadě dalších oblastí,“ vysvětluje Pavel Riegger. „Moderní metody umožňují různé inovativní přístupy v analytickém zpracování klientských dat, od predikce kreditního rizika, validace příjmů či analýzy nákupního chování po cílenou nabídku vhodných produktů a služeb. Otevírají také cesty k automatizaci a zefektivnění klientského servisu s využitím virtuálních poradců v podobě takzvaných chatbotů,“ uzavírá Pavel Riegger.