Blížící se odchod Velké Británie z Evropské unie bude mít vliv na řadu průmyslových odvětví. Míru ekonomických dopadů v závislosti na podobě podmínek, za jakých Británie EU opustí, nastínil David Marek, Chief Economist & Director společnosti Deloitte, ve svém úvodním příspěvku. Jako 5. největší obchodní partner pro Českou republiku ovlivní zejména automobilový průmysl, který navíc prochází dynamickou změnou kvůli vysokým regulacím a rozmachu elektromobility. Jako nejhorší možný scénář vidí Marek případnou neschopnost českého trhu zareagovat. Ztráta automotive jako celého odvětví i s návazným dodavatelským řetězcem by způsobila pokles HDP o 26 %. V případě, že změny ustojíme, lze očekávat rostoucí potřebu výroby elektrické energie.

Nutnost reagovat na rozvoj nízkoemisních vozidel řeší už nyní také ve společnosti Čepro, kterou zastupovala jeho CFO a zároveň místopředsedkyně představenstva Helena Hostková. Připustila, že na pořadu dne je již plánování, co s uvolněnou skladovací kapacitou, která vznikne s poklesem poptávky po pohonných hmotách. „Kdo ví, možná budeme skladovat vodu, která se bude stávat stále cennější komoditou,“ uvedla Hostková později během dne v panelové diskuzi.

Rizika plynoucí z obchodování na denní bázi, spíše než z nejisté budoucnosti, rozvíjeli ve svém společném příspěvku Jan Kubík, Refinitiv ČR a SK a Vít Lauer z FRSA Advisory. Hovořili o strategiích zajištění, potřebě získávat co nejvíce dostupných dat, a připomněli důležitost ekonomického a účetního souladu, v souvislosti s dopady zajišťovací strategie. „Když to jeden rok funguje účetně, neznamená to, že to dává smysl ekonomicky v dlouhodobém měřítku,“ doplnil Kubík.

Porozumět ajťákům

Všichni zúčastnění se shodli, že jednou z největších výzev jsou dynamicky se rozvíjející technologie, které kladou silné nároky na úroveň IT ve firmách. Průzkum, který provedla společnost Deloitte mezi finančními řediteli, to potvrzuje: 56 % z nich hledá mezi zaměstnanci aktuálně ty s nejpokročilejšími technickými znalostmi. „Finančním oddělením jednoznačně chybí větší IT přesah,“ podotkl Jiří Ponrt, CFO internetového obchodu Alza.cz, v panelové diskuzi. Jan Bolek, finanční ředitel společnosti DEK, souhlasil: „Je potřeba více si rozumět s IT oddělením, ale oni by zase například měli chápat účetní procesy. Lepší komunikace by měla fungovat i s nákupním oddělením.“

Perfektně fungující IT infrastruktura přitom není utopií, vysvětlovali ve svém společném příspěvku dodavatele a klienta Martin Diviš za Cisco a Lukáš Klášterský z Erste Group. Varovali před nárazovými investicemi do přechodu na nové platformy, jejichž efektivní implementace kromě financí žere také spoustu času.

To následně prostřednictvím svých zkušeností potvrdil v panelové diskuzi Petr Červenka, finanční ředitel podniku Plastika Kroměříž. „Nemůže to fungovat tak, že si pořídíme nový program a pak rok trvá, než se vyladí, přičemž účetní to ve finále zdržuje, místo aby jim to šetřilo čas.“ Podobnou zkušenost má Jiří Kuchyňa, nyní Group CFO agentury CreativeDock, ze svého předchozího působiště, společnosti Hilti: „Standardizované faktury bylo díky novému SAP plug-inu možné odbavit mnohem rychleji, ale jedna faktura v jiné podobě způsobila chybu, která stála účetní dvakrát více času.“ Romana Gondeková, která v panelové diskuzi reprezentovala skupinu ELTODO, dokonce uvedla, že jim se přechod na automatizované úkony v lecčems tolik nevyplatí vzhledem k tomu, že pozicemi s nižší mzdou se vyhnou velkým investicím za technologie a vytváří tak pracovní místa.

Lidé vs. roboti

HR aspekt se také ukázal být jedním z palčivých témat současných finančních šéfů. Podle Michala Nebeského, generálního ředitele Citibank, bude do roku 2030 o 45 % méně lidí v bankovním sektoru, protože budou buď nahrazeni roboty, nebo prostě přestanou být potřeba. „To, že dnes nejsou lidi, je tak pomíjivá záležitost!“ predikoval Nebeský.

Finanční zástupci firem to zajisté rádi slyšeli vzhledem k tomu, kolik při současné situaci na trhu práce musejí investovat do náboru a zaškolování nových zaměstnanců, navíc s rizikem, že ti po pár měsících místo opustí. Například u vyššího managementu je to v případě půlročního angažmá nového zaměstnance včetně jeho akvizice skoro 1,4 milionu korun, ukázal ve své prezentaci Milan Novák, Group CEO, GoodCall. Zmínil také rostoucí mzdy bez návaznosti na rostoucí produktivitu, což nelze hodnotit jako pozitivní trend.

Bez důvěry to nejde

Odpovědí na menší firemní fluktuaci může být i poselství přednášky, již prezentovala koučka Katarina Emma Schapiro, která má s lídry včetně finančních ředitelů bohaté zkušenosti. „Vždy, když jdu na schůzku s novým klientem, kterým je CFO, vím, že mě čeká největší gril. Ocitám se pod nejsilnější palbou otázek a pochybností s cílem zjistit, zda jsem skutečně ten, kdo jim může pomoci. To svědčí o veliké potřebě důvěry. Tak by to ale mělo fungovat i ve firmě. Vytvořte psychologicky bezpečné prostředí založené na otevřenosti a efektivita vašeho týmu poroste,“doporučila Schapiro.

Lidi jako první linii obrany před podvody vidí Alexander Nagy z Deloitte, který prezentoval téma, o němž se obecně moc nemluví. „Ochránci jsou samotní vaši zaměstnanci, když vědí, co dělat, a dělají to dobře,“ připomněl Nagy s tím, že bez compliance a interních auditů to nelze.

Bezpečnost jako jeden z pilířů úspěchu zdůraznil také obchodní ředitel Bisnode Zdeněk Honek v jedné ze dvou odpoledních paralelních sekcí. Akcentoval důležitost prověřování svých obchodních partnerů, ale i obecné shánění informací z na první pohled méně relevantních ukazatelů jako počet a značka aut v dané firmě, výkyvy v aktualizaci webu, platební morálce či poptávání volných pozic. „Zjišťujte si také, jak velkou část v obratu vašeho obchodního partnera představujete. Pomůže vám to ve vaší vyjednávací pozici,“ připomněl.

Nákupčí jako nejbližší parťák

Kromě pilířů úspěchu se další paralelní sekce zabývala procurementem. Nejen v komunikaci a přesahu do IT mají CFO podle přítomných jisté rezervy. Finanční ředitel a šéf nákupu by se měli potkávat na denní bázi, mínil Petr Červenka z Plastiky Kroměříž, který na podnět z publika přiznal, že uvažuje o začlenění oddělení nákupu pod finance. Profesionální vyjednavač Subodh Kumar mířil ještě dál, podle něj by nákupčí měl být hlavním „decision makerem“, z toho by se měla odvíjet jeho pozice ve firmě.

O nevýhodách jednostranného zaměření mluvili i další přednášející. Podle experta na firemní nákup z ČVUT Jana Vaška by i nákupčí měli mít přesah a budovat různorodé vztahy s dodavateli a ty dále permanentně rozvíjet s ohledem na vývoj strategie. „Vícebojaři“, tak nákupčí 4.0 charakterizoval nákupčí lektor B2B obchodníků Karel Otýs.