Přejít k hlavnímu obsahu
Přínosy a hrozby DeFi pro tradiční finance
Ačkoli trhy kryptoměn, stejně jako akciové trhy, zaznamenávají v posledních týdnech drastické propady, jsou stále velmi populárním tématem. Pro bankéře může být zarážející mezi kryptoměnovou komunitou rozšířené tvrzení, že DeFi jednoho dne nahradí tradiční finanční instituce. Je tomu opravdu tak, nebo může mít DeFi pro tradiční finance i přínosy? To jsme rozebírali v červencovém čísle Bankovnictví.
defi

Odpovědi na tyto otázky spolu s dalšími zajímavostmi o DeFi se dozvíte v tomto seriálu, jehož první část právě čtete. Pro spoustu lidí můžou být pojmy jako DeFi a „decentralizovaný“ poměrně abstraktní a neznámé. Nejdříve si tedy vysvětlíme, co to DeFi vlastně je.

Co je to DeFi

DeFi je zkratkové slovo pro decentralizované finance. Obdobný výraz – TradFi – existuje i pro tradiční finance. Ve světě tradičních financí poskytují finanční služby banky, směnárny, burzy a další instituce, které si za to samozřejmě účtují poplatky.

Oproti tomu DeFi se snaží zajistit, aby měli jejich uživatelé přístup k obdobným finančním službám i bez nutnosti využití těchto institucí či jakýchkoli dalších třetích stran. Jak je to možné? Díky smart contractům na blockchain sítích.

Smart contract vlastně není nic jiného než program, který zajistí například přesun finančních prostředků při splnění určité definované podmínky. To je však v TradFi možné také, tak v čem tkví ta revoluce? Smart contracty jsou nahrávány na blockchain, díky kterému jsou decentralizované, což znamená, že identické kopie těchto kontraktů jsou distribuovány na obrovské množství zařízení připojených do blockchain sítě protokolů, jako jsou například Ethereum nebo Solana.

Pokud se totiž chcete vyhnout třetím stranám, nemohou tyto kontrakty být ovlivnitelné jakoukoli institucí nebo jí patřit. Blockchain tedy zajišťuje, že jsou dostupné komukoli a jeden člověk nebo instituce je nedokáže jednoduše změnit či smazat.

S blockchainy také vyvstává otázka, proč jich vlastně je tolik. Právě na tu existují dvě základní odpovědi. Tou první je, že vytvořit si své vlastní „peníze“ je pro lidi prostě atraktivní. Z toho důvodu se objevuje i spousta podvodných projektů. Druhým důvodem je pak to, že existuje tzv. blockchain trilema, neboli balanc mezi rychlostí, bezpečností a škálovatelností. Například bitcoin se zaměřuje spíše na decentralizaci a bezpečnost, ale není kvůli tomu moc škálovatelný (rychlý). Pak jsou tu blockchainy, jako je třeba solana, která je extrémně rychlá, ale decentralizace pokulhává. Zkrátka, každý si myslí, že tohle vyřeší nějak líp díky použití jiné technologie apod.

Zároveň mluvíme-li o DeFi, častokrát v kontrastu se standardním bankovním systémem. Nicméně porovnání těchto dvou světů je náročné, jelikož se jedná o jiné systémy. To platí i pro oblast bezpečnosti či škálovatelnosti. Co se týče argumentů ohledně problematiky hackerských útoků, těm jsou lidé vystaveni pouze v případě, kdy své kryptoměny svěří špatně zabezpečené platformě nebo využívají neznámé, nekvalitní blockchainy. Není to tedy problém přímo decentralizace. Z tohoto důvodu se doporučuje mít většinu prostředků ve vlastní kryptoměnové peněžence, kde jsou naopak uloženy velmi bezpečně.

DeFi je třeba udržovat

Jedná se však o software a jako s každým jiným softwarem s ním souvisí nutnost neustálého vývoje a údržby, s čímž jsou samozřejmě spojeny i nemalé náklady. Ani DeFi služby tedy nejsou zdarma a při jejich používání je nutné hradit poplatky za využívání blockchain sítě i konkrétní služby. Důležité je také zmínit, že tyto služby obvykle vydávají své vlastní governance tokeny, které si můžete představit vlastně jako taková hlasovací práva[1]. Jejich držitelé pak mohou opět decentralizovaně hlasovat o různých rozhodnutích souvisejících s budoucností dané služby. Může se jednat například o rozdělení části vybraných poplatků za využívání služby vývojářům, kteří se podílejí na vývoji služby. Tento mechanismus tedy také zajišťuje nezávislost na jediné vývojářské či jakékoli další centralizované společnosti.

Poplatky jsou v DeFi však často v porovnání s TradFi vyšší (alespoň na prvních vrstvách). Proč by je tedy někdo používal? Důvodů je hned několik. Nejčastěji skloňovanými jsou anonymita a to, že vám jejich využívání nikdo nemůže zakázat. Vše, co potřebujete, je kryptoměnová peněženka a přístup k internetu. Anonymitu (správně pseudoanonymitu) zajišťuje to, že pokud kryptoměnovou peněženku správně používáte, nikdo nemusí zjistit, že je vaše. Nemůže se také stát to, že vám stát obestaví účet nebo vaše banka zkrachuje. Kryptoměnová peněženka je vaše a slouží pouze jako nástroj, který je možné připojit k DeFi aplikacím. To vše platí, dokud je síť blockchainu dobře decentralizovaná (nemá nad ní nikdo významný vliv), což u mnoha sítí není stoprocentní pravda. Nejlepší decentralizace se obvykle dosáhne formou public sale, protože pak tokeny drží velké množství menších investorů. Pokud velké množství tokenů drží insideři – např. VC fondy, tak mají na projekt značný vliv, z toho plyne i nízká decentralizace.

V DeFi již existuje poměrně velké množství dobře fungujících aplikací, jako jsou decentralizované směnárny, půjčkové platformy, sázkové platformy a další. Není ale možné říci, že absence centrální autority přináší pouze výhody, ale samozřejmě si tento koncept s sebou nese i jisté nevýhody. Ty však ale může TradFi využít ve svůj prospěch.

Znamená DeFi konec tradičního bankovnictví?

Pokud chcete krátkou odpověď na tuto otázku, tak můžeme říct, že nejspíše ne, neznamená. Pravda je však taková, že nikdo neví, co budoucnost přinese. Současný stav blockchainových sítí je často přirovnáván ke stavu internetu v devadesátých letech, kdy také vůbec nikdo netušil, do jaké podoby se rozvine dnešní internet.

Důvod, proč DeFi banky nejspíše kompletně nenahradí, je pak komplikovanější. Banky a další instituce tradičních financí existují tak dlouho, protože poskytují fungující produkty, kterým lidé relativně rozumí a chtějí je využívat. Oproti tomu DeFi je zatím ve stavu, kdy většina lidí jeho produkty nechápe nebo o ně nemá zájem.

Jedním z důležitých faktorů je uživatelská zkušenost a rozhraní aplikací, které nejsou často úplně dokonalé, jelikož se jedná o mladé aplikace a jejich uživatelé se tak mohou cítit zmateni v porovnání například s mobilním bankovnictvím, které již roky znají. To je však jen otázka času, než se tento nešvar vyřeší. Větším problémem jsou nevýhody, které přináší absence centrální autority a anonymita.

Díky tomu, že neexistuje žádná centrální autorita, která by dokázala někomu obestavit účet, resp. kryptoměnovou peněženku, a vlastně ani není jasné, komu tato peněženka patří, nejsou závazky v DeFi právně vymahatelné a nikdo nemůže nikomu věřit. Půjčkové platformy musí tedy fungovat odlišným způsobem. Když si chce uživatel vzít půjčku, musí do půjčkové platformy vložit zástavu o vyšší hodnotě, aby v případě nesplacení závazku půjčující neprodělal. Obdobným způsobem v DeFi funguje vlastně vše, kde je potřeba jistá míra důvěry. To prakticky znamená, že pro většinu běžných lidí, kteří si chtějí vzít třeba hypotéku či obyčejnou spotřební půjčku je DeFi nepoužitelné.

Vzájemná spolupráce je win win pro obě strany

A právě zde se objevuje příležitost pro banky a další TradFi instituce. Přirozenou reakcí se může zdát vyhodnotit kryptoměny a DeFi jako něco rizikového a snažit se proti tomu bojovat, či to dokonce zakázat. Takových pokusů jsme již viděli několik, avšak ani jeden z nich nebyl úspěšný. Když je nemůžeš porazit, tak se k nim přidej.

DeFi prostě potřebuje produkty TradFi, jako jsou běžné účty, hypotéky, půjčky bez nutnosti složit zástavu, pojištění a další. Banky zde mohou poskytovat něco na způsob bankovní identity (decentralizované identity), kdy by ověřily, že daná kryptoměnová peněženka opravdu patří určité osobě, a závazky by tak byly právně vymahatelné. Další příležitost přináší fakt, že spousta lidí nechce nést odpovědnost za správu své vlastní kryptoměnové peněženky, a banky tedy mohou nabízet službu její správy (custody), nad čímž se již dají budouvat další produkty. Jako možná budoucnost se tedy jeví vzájemná integrace DeFi a TradFi, což by mohlo být přínosné pro oba tyto celky.

Příkladem takové spolupráce může být třeba, když banka začne spravovat kryptoměnové peněženky, čímž získá poplatky za vedení účtu. Zároveň může ověřit, že peněženka někomu patří, a půjčit mu 10 eth i bez kolaterálu (úroky z půjčky). Přinesou tak tedy použitelnost klasických financí do DeFi a uživatelé si budou moct vybrat, jestli chtějí anonymní půjčku za kolaterál, nebo se nechají ověřit u banky a půjčí si bez kolaterálu.

V mnohých reportech o stavu bankovnictví se také můžeme dočíst, že palčivým problémem spousty bank jsou zastaralé infrastruktury a značné problémy s jejich migrací na cloud či další modernější technologie. Vizí mnoha blockchain sítí je právě to, že se stanou infrastrukturou pro svět financí budoucnosti. TradFin instituce by tuto infrastrukturu mohly využívat a úsilí, které dnes směřují na budování a údržbu své vlastní infrastruktury, přesunout na zlepšování svých produktů.

Zatím je vše v plenkách

Celé odvětví kryptoměn a DeFi je však stále v plenkách a jediné, co můžeme vědět se stoprocentní jistotou, je to, že nikdo neví, co budoucnost přinese. Investice do této oblasti jsou však enormní a tržní kapitalizace tokenů největších blockchainových sítí často již převyšuje tržní kapitalizaci firem, které desítky let úspěšně fungují na globálním trhu.

Ondřej Mikulčík, Fintech project manager, CTIT


[1] Ta jsou vztažená přímo k těm governance tokenům jednotlivých aplikací – směnáren, půjčkových protokolů apod. Jedná se o tokeny vydané prakticky jen za účelem hlasování. Příklad: Na decentralizované burze Uniswap někdo z členů komunity podá nějaký návrh a zbytek komunity hlasuje pomocí těch governance tokenů, zda návrh přijmout, nebo ne.

Datum vytvoření: 25/07/2022

 

linkedin

Komentáře komentáře
Nálada v české ekonomice na bodu mrazu Důvodem o trochu lepší – i když stále přece jen negativní – nálady je třeba vidě... Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas
Profile picture for user Petr Dufek
Hrozí české ekonomice měnová krize? Pravdou je, že tuzemskou ekonomiku sužuje řada významných makroekonomických nero... Dominik Rusinko, analytik ČSOB
Profile picture for user Dominik Rusinko
ČNB ponechává sazby stabilní a výrazně přepisuje prognózu Pravděpodobně proto, že ČNB opět zkrátila horizont měnové politiky do původních ... Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
Profile picture for user Jan bureš