Odpovědi na tyto otázky spolu s dalšími zajímavostmi o DeFi se dozvíte v tomto seriálu, jehož první část právě čtete. Pro spoustu lidí můžou být pojmy jako DeFi a „decentralizovaný“ poměrně abstraktní a neznámé. Nejdříve si tedy vysvětlíme, co to DeFi vlastně je.

Co je to DeFi

DeFi je zkratkové slovo pro decentralizované finance. Obdobný výraz – TradFi – existuje i pro tradiční finance. Ve světě tradičních financí poskytují finanční služby banky, směnárny, burzy a další instituce, které si za to samozřejmě účtují poplatky.

Oproti tomu DeFi se snaží zajistit, aby měli jejich uživatelé přístup k obdobným finančním službám i bez nutnosti využití těchto institucí či jakýchkoli dalších třetích stran. Jak je to možné? Díky smart contractům na blockchain sítích.

Smart contract vlastně není nic jiného než program, který zajistí například přesun finančních prostředků při splnění určité definované podmínky. To je však v TradFi možné také, tak v čem tkví ta revoluce? Smart contracty jsou nahrávány na blockchain, díky kterému jsou decentralizované, což znamená, že identické kopie těchto kontraktů jsou distribuovány na obrovské množství zařízení připojených do blockchain sítě protokolů, jako jsou například Ethereum nebo Solana.

Pokud se totiž chcete vyhnout třetím stranám, nemohou tyto kontrakty být ovlivnitelné jakoukoli institucí nebo jí patřit. Blockchain tedy zajišťuje, že jsou dostupné komukoli a jeden člověk nebo instituce je nedokáže jednoduše změnit či smazat.

S blockchainy také vyvstává otázka, proč jich vlastně je tolik. Právě na tu existují dvě základní odpovědi. Tou první je, že vytvořit si své vlastní „peníze“ je pro lidi prostě atraktivní. Z toho důvodu se objevuje i spousta podvodných projektů. Druhým důvodem je pak to, že existuje tzv. blockchain trilema, neboli balanc mezi rychlostí, bezpečností a škálovatelností. Například bitcoin se zaměřuje spíše na decentralizaci a bezpečnost, ale není kvůli tomu moc škálovatelný (rychlý). Pak jsou tu blockchainy, jako je třeba solana, která je extrémně rychlá, ale decentralizace pokulhává. Zkrátka, každý si myslí, že tohle vyřeší nějak líp díky použití jiné technologie apod.

Zároveň mluvíme-li o DeFi, častokrát v kontrastu se standardním bankovním systémem. Nicméně porovnání těchto dvou světů je náročné, jelikož se jedná o jiné systémy. To platí i pro oblast bezpečnosti či škálovatelnosti. Co se týče argumentů ohledně problematiky hackerských útoků, těm jsou lidé vystaveni pouze v případě, kdy své kryptoměny svěří špatně zabezpečené platformě nebo využívají neznámé, nekvalitní blockchainy. Není to tedy problém přímo decentralizace. Z tohoto důvodu se doporučuje mít většinu prostředků ve vlastní kryptoměnové peněžence, kde jsou naopak uloženy velmi bezpečně.

DeFi je třeba udržovat

Jedná se však o software a jako s každým jiným softwarem s ním souvisí nutnost neustálého vývoje a údržby, s čímž jsou samozřejmě spojeny i nemalé náklady. Ani DeFi služby tedy nejsou zdarma a při jejich používání je nutné hradit poplatky za využívání blockchain sítě i konkrétní služby. Důležité je také zmínit, že tyto služby obvykle vydávají své vlastní governance tokeny, které si můžete představit vlastně jako taková hlasovací práva[1]. Jejich držitelé pak mohou opět decentralizovaně hlasovat o různých rozhodnutích souvisejících s budoucností dané služby. Může se jednat například o rozdělení části vybraných poplatků za využívání služby vývojářům, kteří se podílejí na vývoji služby. Tento mechanismus tedy také zajišťuje nezávislost na jediné vývojářské či jakékoli další centralizované společnosti.

Poplatky jsou v DeFi však často v porovnání s TradFi vyšší (alespoň na prvních vrstvách). Proč by je tedy někdo používal? Důvodů je hned několik. Nejčastěji skloňovanými jsou anonymita a to, že vám jejich využívání nikdo nemůže zakázat. Vše, co potřebujete, je kryptoměnová peněženka a přístup k internetu. Anonymitu (správně pseudoanonymitu) zajišťuje to, že pokud kryptoměnovou peněženku správně používáte, nikdo nemusí zjistit, že je vaše. Nemůže se také stát to, že vám stát obestaví účet nebo vaše banka zkrachuje. Kryptoměnová peněženka je vaše a slouží pouze jako nástroj, který je možné připojit k DeFi aplikacím. To vše platí, dokud je síť blockchainu dobře decentralizovaná (nemá nad ní nikdo významný vliv), což u mnoha sítí není stoprocentní pravda. Nejlepší decentralizace se obvykle dosáhne formou public sale, protože pak tokeny drží velké množství menších investorů. Pokud velké množství tokenů drží insideři – např. VC fondy, tak mají na projekt značný vliv, z toho plyne i nízká decentralizace.

V DeFi již existuje poměrně velké množství dobře fungujících aplikací, jako jsou decentralizované směnárny, půjčkové platformy, sázkové platformy a další. Není ale možné říci, že absence centrální autority přináší pouze výhody, ale samozřejmě si tento koncept s sebou nese i jisté nevýhody. Ty však ale může TradFi využít ve svůj prospěch.