Zpráva nazvaná „Housenky, motýli a jednorožci: Je digitalizace v bankovnictví opravdu důležitá?” analyzovala více než 160 největších retailových i obchodních bank ve 21 zemích. Hodnotila stupeň jejich digitální zralosti a posuzovala, jestli je zde digitalizace nositelem nadprůměrných finančních výsledků, včetně tržní hodnoty, ziskovosti, růstu příjmů a efektivity.

Klíčové poznatky výzkumu: polovina (50 %) bank dosahuje vyšší ziskovosti a návratnosti vlastního kapitálu s využitím většího provozního efektu, ale nedosahují významného růstu ziskovosti. Místo toho soupeří o velký podíl na trhu co se týče růstu zisků, ale mezi firmami s pomalým růstem. Zatímco digitální zralost je u těchto bank spojena s vysokou hodnotou na trhu a lepší návratností kapitálu, pouze 12 % z nich se intenzivně zabývá digitální transformací a investováním do strategie, ve které je digitalizace v popředí; dalších 38 % je uprostřed transformace, ale jejich digitální strategie postrádají celkovou soudržnost. Zbývající polovina (50 %) neudělala viditelný pokrok v digitální transformaci a investoři zde nemají dostatek důvěry do budoucna.

„Bankovní průmysl je dle měřítka výnosnosti na jednotku kapitálu na posledních příčkách, dokonce i za takovými odvětvími jako je pojišťovnictví či telekomunikace. Proto se banky zaměřují na zvyšování své efektivity generováním zisku pro své akcionáře. Propast mezi bankami, které efektivně podstoupily, nebo podstupují digitální transformaci a těmi, které s takovou změnou mají problém, se tak stále zvětšuje,“ tvrdí Karel Kotoun, manažer v oblasti finančních služeb, Accenture. 

Výzkum analyzoval, jak na tom banky jsou na stupnici digitální zralosti se zohledněním několika faktorů: veřejná komunikace o příjmech na jejich digitální cestě, tiskové zprávy s uvedením novinek a investičních rozpočtů; uznání digitálního leadershipu pozorovateli a analytiky z jiných odvětví; subjektivní analýza společnosti Accenture založená na jejích rozsáhlých zkušenostech v oblasti finančních služeb.

Výzkum identifikoval 3 základní segmenty digitální zralosti. Jednorožci, kteří jsou zaměření na digitalizaci: Pouze jedna z osmi bank na celém světě (12 %) se intenzivně zabývá digitální transformací a investuje do toho, aby se stala jednou z prvních digitalizovaných bank. Je to jediná skupina, kde je poměr ceny a účetní hodnoty vyšší než 1. Motýli, kteří jsou digitálně aktivní. Přibližně 4 z 10 bank (38 %) jsou ve fázi transformace, ale neoznámily soudržnou a přesvědčivou strategii digitální transformace. Snahy o digitalizaci mají za následek vyšší návratnost vlastního kapitálu, s očekáváním, že se ještě zvýší. A zbytek je nazýván jako Housenky. Tam patří zhruba 50 % bank, které neudělaly v digitální transformaci žádný velký pokrok. Aby zlepšily svou konkurenceschopnost, měly by zavést a sladit své strategie digitální transformace.

Zpráva zjistila, že opravdovou změnou, která je důsledkem investic do digitalizace, je spíše nákladová efektivita než růst příjmů. Banky z první skupiny, které se na digitalizaci zaměřují, mají ty nejvyšší zisky a jsou vysoce oceňovány, dosahují vyšší ziskovosti díky příznivějším provozním vlivům – a tak z každého dolaru aktiv získávají více. Pozitivní provozní vliv je u bank zaměřených na digitalizaci přímou úměrou jejich digitální zralosti. Tyto banky mají ten nejpomalejší růst příjmů, nicméně omezily růst nákladů, což mělo každý rok za posledních šest let za následek rozdíl zhruba dvou procentních bodů mezi růstem příjmů a růstem nákladů. Skupina digitálně aktivních též zaznamenává propast mezi růstem příjmů a růstem nákladů, a to ve výši 1,3 procentních bodů, zatímco banky v segmentu ´zbytek´ nezaznamenaly téměř žádný provozní vliv.

„Banky musí inovovat nejen systémy, ale i své produkty. Vzniká jim totiž nová konkurence v podobě GAFA (Google, Amazon, Facebook, Alibaba), která cílí na klienty inovací v oblasti produktů a služeb. Nejdůležitějším rozdílem mezi tzv. digitálními inovátory a tradičními bankami je jejich proximita ke koncovému klientovi. Noví hráči na poli finančních služeb jsou s klientem v kontaktu na denní bázi, a proto jsou schopni nabídnout personalizované služby, jež klienti dnes vyžadují. Tato část je navíc tou nejvýnosnější vzhledem k celkovému hodnotovému řetězci ve finančním sektoru. Bankám tedy hrozí, že pokud se budou zaměřovat pouze na interní digitalizaci, ztratí přímé napojení na klienta a stanou se tak pouhými dodavateli produktů,“ dodává Karel Kotoun.

Výzkum též zjistil, že zaměření na digitalizaci se pravděpodobně projeví ve vzniku dalších poplatků, ať již za poradenství nebo za administrativní činnosti. Aby banky udělaly nějaký pokrok, bude pro ně důležitější zaměřit se na generování příjmů při zohlednění rizik spojených s chodem rozvahy, včetně úrokových sazeb a úvěrů. Banky, které jsou zaměřeny na digitalizaci i ty digitálně aktivní budou muset svou pozornost obrátit zpět na obchodní model, ve kterém je rozvaha zásadním motorem růstu příjmů nebo budou muset vytvořit nový zdroj příjmů založený na poplatcích, který je za hranicemi tradičního bankovnictví.
 
„Pod tlakem snižujících se poplatků a úbytku počtu klientů se bude bankám snižovat tradiční zdroj příjmů. Proto budou muset hledat inovativní zdroje příjmů. Digitalizace je skvělým nástrojem k jejich úspěšnému odemčení. Příkladem může být využití přímých prodejních kanálů (online), otevřené bankovnictví nebo správné využití dat, čili tzv. datová monetizace,“ uzavírá Kotoun.